Jdi na obsah Jdi na menu
 


Milan Štěch: Minimální mzda by se měla zvyšovat pravidelně

29. 9. 2014

 

 

 

 

screenshot---29_-9.jpgV těchto dnech probíhá bouřlivá diskuse o zvýšení minimální mzdy. Připomínám, že za Topolánka ani Nečase nevzrostla ani jednou a neuvěřitelných šest let přetrvávala na úrovni 8 tisíc korun. Teprve když pánové Nečas s Kalouskem konečně opustili Strakovu akademii, podařilo se minimální mzdu zvýšit o 500 korun. Na této úrovni setrvává tedy už víc než rok.

 

Vláda Bohuslava Sobotky proto schválila další nárůst minimální mzdy o 700 korun. Od 1. ledna příštího roku by tak dosahovala úrovně 9200 korun. Což je mimochodem pořád méně, než kolik činí na Slovensku, v Maďarsku nebo v Polsku. Minimální mzdu v České republice přitom pobírá skoro 100 tisíc lidí a je potřeba zajistit, aby se z této částky dalo aspoň nějak přežít.

 

Ze zděšené reakce některých zaměstnavatelů a ekonomů by se však zdálo, že se koalice chystá schválit pečené holuby zdarma až do úst. Přitom jen doháníme čas ztracený pravicovými vládami. Lidé se ale v médiích dočítají o děsivých negativních dopadech na ekonomiku a zaměstnanost, které zvýšení minimální mzdy bude mít. Prý to vyplývá ze všeobecně platných hospodářských zákonitostí.

 

Opravdu všeobecně platných? Například německá vláda zvedla na jaře minimální mzdu až na úroveň 39 tisíc korun. Němci se zřejmě předtím neporadili s předními českými ekonomy. Německá minimální mzda je tak dnes pětkrát vyšší než naše.

 

Skutečně chce někdo seriózně tvrdit, že je německá ekonomika pětkrát výkonnější než česká? Pokud je mi známo, výkonnost naší ekonomiky je na 80% průměru EU. Do reálné výše tuzemských mezd a platů většiny obyvatelstva se to však zatím nijak zvlášť nepromítá.

 

Není dlouhodobě udržitelné, aby jedinou komparativní výhodou naší ekonomiky byla levná pracovní síla. Na tom staví svou konkurenceschopnost rozvojové země. My se musíme orientovat na technologickou vyspělost, vysokou kvalitu a promyšlenou obchodní činnost. I v těchto ukazatelích jsou naše firmy na vcelku dobré úrovni, což je jednoznačný předpoklad pro růst mezd a platů.

 

Nikdo snad nepochybuje o tom, že životní úroveň obyvatelstva a růst hospodářství jsou úzce provázány. A pokud se má životní úroveň (a tím kupní síla) zvyšovat, nemůže výše odměňování dlouhodobě stagnovat. To přece nejvíce podvazuje rozvoj soukromých služeb a další drobné podnikání. Právě tato oblast nejvíce potřebuje, aby zákazníci disponovali slušnou kupní silou. Růst minimální mzdy tlačí nejen na zvýšení mezd a platů u dalších příjmově slabších vrstev, ale i u střední třídy. Je všeobecně známo, že země s vyšší minimální mzdou a relativně vysokým podílem služeb jako Rakousko nebo Německo nejlépe překonaly hospodářskou a finanční krizi.

 

Moc bych si přál, aby se nad dalším vývojem mezd a platů u nás vedla skutečně seriózní debata. Velcí zaměstnavatelé však zneužívají své ekonomické síly k vyvolávání zbytečné paniky v médiích. Ve stávající atmosféře se mi proto jako nejlepší řešení jeví uzákonit valorizaci minimální mzdy (podobně, jako je tomu u důchodů). Samozřejmě s vazbou na růst HDP, příp. i další ekonomické ukazatele.

 

 

 

 

 

 

autor: Milan Štěch

foto: http://www.milan-stech.cz