Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

 

19. století – 50. léta:

S růstem průmyslového dělnictva a v důsledku rozmachu průmyslu se zvyšoval i počet horníků. Např. v r. 1851 – 11.350 v Čechách a 6.458 na Moravě a ve Slezsku. V roce 1855 – 15.551 v Čechách a 6.704 na Moravě a ve Slezsku.

1852 – 22. března:

První, asi týdenní, organizovaná stávka horníků na Ostravsku za zvýšení mezd.

1854 – 23. května:

Horní zákon č. 146/1854 ř.z. přinesl první všeobecné předpisy o bratrských pokladnách v období rozvíjející se průmyslové revoluce, ustanovení týkající se pracovních poměrů horníků aj.

1873:

První živelná stávka horníků rosicko-oslavanského revíru.

1884 – 15. června:

Stanovena maximální délka pracovní doby v hornictví – 10 hodin denně.

1889 – 1894:

Období masových stávkových akcí ve většině českých revírů.

1890, říjen – prosinec:

Ve Vídni se konal I. sjezd celorakouského odborového svazu horníků. Vytyčil požadavek vytvoření jednotné odborové organizace.

1893 – 23. října:

V Moravské Ostravě byl ustaven odborový hornický spolek Prokop pro oblast Moravy a Slezska.

1898:

Vznik Ústředního svazu horníků se sídlem v Trnovanech. Ustaveno rovněž Sdružení československých horníků v Mostě s cílem „humánního sjednocení“.

1901 – 1. ledna:

Vstoupila v platnost devítihodinová pracovní doba v hornictví, týkala se uhelných a rudných dolů v celé monarchii.

1901 – 10. února:

Na Ostravsku vytvořena Hornická unie pro Moravu, Slezsko a Halič; později se stala členem celorakouské Unie horníků rakouských.

1902, 4. – 5. května:

Ústřední svaz rakouských horníků se sídlem v Trnovanech rozhodl o založení Unie horníků rakouských jako centralizované odborové organizace horníků a hutníků v Rakousku.

1911 – říjen:

Realizovalo se usnesení z října 1910 o ustavení samostatné české hornické odborové organizace pod názvem Svaz českých horníků se sídlem v Mostě (od r. 1918 Svaz horníků v Československé republice).

1912 – 13. dubna:

Uzavření první hornické kolektivní smlouvy s těžaři v OKR – první toho druhu v Rakousku vůbec. Vstoupila v platnost 1.5.1912.

1918 – 19. prosince:

V ČSR přijat zákon o osmihodinové pracovní době.

1918:

Svaz horníků československých vykazoval koncem roku téměř 27.000 členů, po 28.10.1918 do svazu vstoupilo na 6.700 členů ze Slovenska.

1920:

V průmyslu hornickém a hutnictví působilo celkem 16 odborových organizací, které měly téměř 132.000 členů. Největší organizace – Svaz horníků v ČSR – vykazovala koncem roku cca 85.000 členů.

1924, 6. – 9. července:

VI. sjezd Svazu horníků v ČSR (první sjezd po rozkolu hornických odborů). Svaz horníků v ČSR i přes vnitřní oslabení zůstal nejsilnější odborovou organizací horníků před II. světovou válkou. V hornictví a hutnictví působilo celkem 16 odborových organizací se 107.000 členy.

1924 – 1926:

Období pokračující krize v uhelném průmyslu. Těžba byla zastavena na 44 dolech a počet horníků poklesl o 15 %.

1930 – 1933:

Období pro hornické odbory neobyčejně obtížné, vyplývající z důsledků světové hospodářské krize, která v báňském průmyslu kulminovala Velkou mosteckou stávkou v r. 1932.

1931 – 4. února:

Demonstrace horníků a nezaměstnaných v Duchcově, proti demonstrantům zasáhli četníci.

1934 – 8. ledna:

V den pohřbu obětí katastrofy na Dole Nelson III v severočeském revíru zastavily manifestačně práci všechny doly. Smutečního obřadu se zúčastnilo 50 až 60 tisíc lidí z širokého okolí.

Na podporu pozůstalých po 142 obětech katastrofy na Dole Nelson III byla zorganizována dobročinná akce, do níž jako první přispěl obnosem 100.000 Kčs prezident republiky, vláda ČSR věnovala 150.000 Kčs, pražský arcibiskup 10.000 Kčs a město Praha 100.000 Kčs.

1934 – 10. července:

V ČSR byl vydán zákon o báňské inspekci. Byl zřízen ústřední báňský inspektorát a inspektoráty při revírních báňských úřadech v Praze, Plzni, Mostě, K. Varech, M. Ostravě a Brně.

1935 – 27. října:

V 35 městech ČSR demonstrovalo na 100.000 horníků a jejich rodin proti návrhům vlády na odstranění nepříznivých finančních poměrů hornického pojištění. Zástupci osmi hornických odborových organizací a všech revírních rad schválili na celostátní konferenci 23. prosince vlastní návrh zákona o hornickém pojištění.

1939 – 29. června:

Založena Jednota dělnictva v hornictví sloučením hornických odborových organizací. Působila na území tzv. protektorátu a měla devět obvodních (revírních) sekretariátů, 160 odboček a vykazovala 11.505 členů (z uváděných 34.063 všech zaměstnanců v hornictví).

1939 – červen:

Okupanti vydali zákaz stávek. V průběhu léta a podzimu vypuklo v českých zemích na 25 stávek, většinou v dolech a lomech.

1944 – 15. října:

Koncepcí budování odborů po osvobození ČSR se zabývala konference závodních výborů a důvěrnických sborů v Podbrezové na Slovensku. Otázkou výstavby budoucího čs. Odborového hnutí se zabývala ve dnech 21. a 22. října i londýnská konference čs. Odborářů žijících za války ve Velké Británii.

1945 – 5. května:

Povstání pražského lidu proti německým okupantům. Z ilegality vystoupila Ústřední rada odborů, budovaná postupně od r. 1943. ÚRO byla 6. května pověřena převzetím odborových organizací a spolků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Na podzim výstavba krajských všeodborových a svazových orgánů.

1946, 11. – 13. ledna:

I. celostátní všeodborová konference zdůraznila význam všeodborových orgánů, přičemž odborové svazy byly budovány jako orgány pro specifické problémy různých zaměstnaneckých skupin. Bylo rozhodnuto vytvořit 22 OS, prvním v pořadí byl OS zaměstnanců v hornictví se sídlem v Praze.

1946 – konec roku:

Svaz zaměstnanců v hornictví vykazoval celkový počet téměř 100.000 členů, včetně Slovenska.

1949 – 11. září:

Poprvé slaven Den horníků – v tento den vyvrcholily oslavy 700 let čs. Hornictví.

1952 – 1. ledna:

V ČSR vstoupil v platnost zákon o bezpečnosti při práci. Kontrolu jeho dodržování převzaly odbory.

1952, 8. – 9. listopadu:

III. celostátní konference Svazu zaměstnanců v hornictví realizovala reorganizaci svazu. Byl přebudován na výrobní svaz odpovídající v podstatě struktuře hospodářského aparátu. Dosavadní okresní výbory svazu byly zrušeny a nahrazeny krajskými výbory.

1957 – 5. července:

V ČSR byl přijat zákon o využití nerostného bohatství (Horní zákon).

1961, 2. – 4. března:

I. sjezd OS zaměstnanců v hornictví a energetice. Předsedou zvolen Václav Pokorný.

1966 – 1. ledna:

V ČSSR vstoupil v platnost zákoník práce vymezující řízení a úpravu pracovněprávních vztahů.

1966, 1. – 3. prosince:

III. sjezd OS zaměstnanců v hornictví a energetice. Novým předsedou byl zvolen Karel Mentel.

1968 – 29. březen:

V. plenární schůze ÚVOS zaměstnanců v hornictví a energetice vyslovila podporu polednovému vývoji a demokratizačnímu procesu uvnitř svazu. Doporučila vytvořit opět dva samostatné odborové svazy: horníků a energetiků. Předsedou zůstal Karel Mentel..

1968 – 28. srpen:

Předsednictvo ÚV Svazu pracovníků v hornictví, geologii a plynárenství odsoudilo okupaci ČSSR cizími vojsky.

1969, 3. – 5. ledna:

I. sjezd Českého odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a plynárenství. Potvrdil změnu návrhu názvu svazu (po 7.5. 1968), zvolil ÚV svazu a jeho orgány. Předsedou ÚV opětně zvolen Karel Mentel.

1969 – 20. února:

I. ustavující schůze Federálního výboru OS pracovníků hornictví, geologie a plynárenství. Sdružily se v něm český a slovenský OS pod názvem Čs. Federální výbor odborových svazů pracovníků hornictví, geologie a plynárenství. Jeho posláním bylo koordinovat společný postup obou národních odborových svazů a reprezentovat je v mezinárodních stycích.

1970 – 17. září:

Vytvořen Český odborový svaz pracovníků hornictví a energetiky (ČOS PHE). Předsedou ÚV zvolen Zdeněk Gavenda.

1970:

V průběhu roku probíhaly čistky i v odborech, stoupenci polednového demokratizačního procesu v orgánech a organizacích ROH byli nuceni odejít. Počet odborových svazů byl zredukován na 17.

1972 – 17. listopadu:

Ustavující sjezd Federálního OS PHE v Gottwaldově. Předsedou zvolen Zdeněk Gavenda. Republikové národní orgány svazu zachovány.

1977, 23. – 24. dubna:

II. celostátní sjezd OS PHE, předsedou ÚVOS zvolen Oldřich Bogner.

1982, 20. – 21. března:

III. sjezd OS PHE zvolil nový ÚVOS, předsedou opět zvolen Oldřich Bogner.

1984 – 6. prosince:

XII. plenární schůze ÚVOS PHE zvolila do funkce předsedy Vladimíra Poledníka.

1987, 27. – 28. února:

IV. sjezd OS PHE, zvoleny nové svazové orgány, předsedou opět zvolen Vladimír Poledník.

 

Od roku 1989 dosud

1989 – prosinec:

Vznikají stávkové výbory na odpor proti ROH. Ze stávkových výborů se vytvářejí nové odbory.

1990 – leden:

Sloučením občanských hornických iniciativ Ostravska s komisí horníků pracujících v uranových a rudných dolech vzniká hornická komise, jako poradní orgán OS a Federálního ministerstva práce a sociálních věcí, pro řešení zdravotních a sociálních problémů důlních pracovníků. Z podnětu této komise jsou v roce 1990 a 1991 přijímány právní dokumenty související s hornictvím. Novelizace Nařízení vlády ČSSR č. 116/1989 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu. V podzemí hlubinných dolů při útlumovém programu tak vzniká nárok na starobní důchod o pět let dříve.
1990, 11. – 12. únor:

Mimořádný sjezd ÚVOS PHE

schválil ukončení činnosti Odborového svazu pracovníků hornictví a energetiky, jeho orgánů i revizní komise dnem 11.2.1990;

vzal na vědomí rozhodnutí základních organizací energetiků a plynárníků o ustanovení samostatných odborových svazů energetiků a plynárníků;

schválil vznik Federálního odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu, nové stanovy, program a ustavil odborné sekce.

Na ustavujícím a zároveň I. sjezdu Federálního odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu byl zvolen předsedou FOS Ing. Stanislav Hošek a jeho místopředsedou Marian Mesiarik. Zvolena byla i revizní komise, která ze svého středu na prvním zasedání v průběhu sjezdu zvolila předsedou RK p. Bronislava Heczko.

Organizační struktura svazu byla rozčleněna na jednotlivé odborné sekce v čele s předsedy: - sekce hlubinného dobývání: Václav Srb

sekce povrchového dobývání: Aleš Holub

sekce geologie a nafty: Monika Olečková

Na prvních zasedáních sekcí po sjezdu byli zvoleni tajemníci jednotlivých sekcí, a to:

pro hlubinné dobývání uhlí Rudolf Buday

pro těžbu uranu a rud Ing. Vladimír Valenta

pro povrchové dobývání uhlí František Reinštein

pro sekci geologie a nafty Pavel Vobořil.

1990, 2. – 3. března:

Všesvazový a všeodborový sjezd v Praze. Zrušeno ROH a založena Čs. Konfederace odborových svazů.

1990 – duben:

Ustavena hornická komise (Severočeský revír a Sokolovsko) zaměřená na řešení sociální a zdravotní problematiky pracovníků na povrchových dolech. Bylo zabezpečeno vypracování studie zdravotního stavu pracujících na těchto dolech.Horníci OKD protestují několikrát v Praze na urychlení řešení zdravotních a sociálních problémů.

Na Ostravsku se začíná projevovat sociální nespokojenost. Ostravští horníci manifestují v Praze za urychlené řešení zdravotních a sociálních problémů.

1990 – 22. květen:

Úspěšná demonstrace sokolovských horníků před budovou Federálního ministerstva paliv a energetiky. Ministr paliv podepisuje opatření, které řeší požadavky odborářů.

1990 – květen, listopad:

Řada jednání s českou vládou o řešení ekologie v severočeském regionu a na Sokolovsku. Vláda přijala soubor konkrétních opatření zaměřených na zlepšení situace v postižených regionech. Poprvé zůstali horníci v podzemí na Dole Zdeněk Nejedlý v Odolově ( VÚD Malé Svatoňovice) na protest proti zrušení těžby.

1990 – červen, prosinec:

Schválen výnos FMPE č. 3/1990 o době osobní očisty horníků po skončení práce v podzemí

- 20 minut - započítávané pracovní doby.

Schválen výnos FMH č. 466/1990 o zákazu práce v podzemí hlubinných dolů pro pracovníky mladší 21 let.

Schváleno nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům. Důchod v 50 letech při splnění daných podmínek.

1991:

Nárůst sociální nespokojenosti s řešením útlumu v hornictví, zvyšování nezaměstnanosti a životních nákladů, regulace mezd.

V průběhu roku vznikla ze s.p. – koncern OKD – procesem privatizace akciová společnost OKD Ostrava.

V listopadu roku 1991 se konala demonstrace před hotelem Budovatel, následně na Václavském náměstí a Staroměstském náměstí asi 1500 horníků. Demonstrace se týkala zdravotních problematiky horníků a dřívějšího odchodu do důchodu.

Bylo to v době projednávání zdravotní komise s ministrem práce a sociálních věcí - Milerem. Zákon byl nakonec schválen.

1992, 21. – 22. březen:

II. sjezd FOS PHGN se konal ve dnech 21. –22. března 1992 v Ostravě – Vítkovicích. Zde byly přijaty nové Stanovy FOS, které zcela nově vyřešily právní subjektivitu odborových organizací. ZO se staly samostatnými právnickými osobami a sdružovaly se do regionálních sdružení. Ta pak na základě smlouvy o součinnosti vytvořila FOS PHGN.

Na II. sjezdu FOS PHGN byl zvolen do funkce předsedy Cyril Zapletal, dosavadní předseda Koordinačního odborového orgánu při OKD Ostrava. Předsedou Revizní komise byl zvolen Ing. Robert Bajorek. Do funkcí místopředsedů FOS byli zvoleni Ladislav Stollár (za Slovenské odborové sdružení), František Reinštein (za Severočeské sdružení OO Most a Odborový koordinační výbor Sokolov), Ing. Boleslav Buchwaldek (za Moravskoslezské sdružení Ostrava) a Antonín Novák (za Českomoravské sdružení Praha).

1992 – duben:

FOS PHGN podal přihlášku do Mezinárodní federace horníků (FIM). Rada FOS schválila prohlášení k politickým stranám.

1992 – červenec:

Na základě rozhodnutí II. sjezdu FOS PHGN byly poskytnuty 3 mil. Kč- Nadaci Charty ´77 jako příspěvek k zakoupení tzv. Leksellova gama-nože pro nemocnici na Homolce v Praze.

Na základě zákona č. 280/1992 ČNR vznik Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny.

1992 – 11. listopadu:

Celostátní demonstrace horníků v Praze proti sociálním důsledkům restrukturalizace a privatizace českého hornictví (104 autobusů přivezlo 6,5 tis. Havířů ze všech českých revírů).

1992 – 31. prosince:

V důsledku rozpadu Československé federativní republiky k 31. prosinci 1992 vystoupilo z FOS PHGN Slovenské sdružení a svou funkci ve FOS PHGN ukončil I. místopředseda Ladislav Sollár. Původní název Federální odborový svaz PHGN se po 1. lednu 1993 změnil na Odborový svaz PHGN.

1993 – 17. prosince:

Uzavřen poslední rudný důl v ČR – s.p. RD Jeseník, závod Zlaté Hory.
1993 - leden:
Na 100 horníků zůstalo v podzemí na Dole Darkov na Karvinsku s požadavkem navýšení mezd. Protest trval jeden den.

1994:

Ustaveny uhelné akciově společnosti Mostecká uhelná společnost , Severočeské doly a Sokolovská uhelná.

1994 – 22. března:

Demonstrace 50 tisíc českých odborářů na pražském Staroměstském náměstí proti novele Zákoníku práce a vládním záměrům v důchodové politice. Den před demonstrací byla Parlamentu ČR předána Petice se 630 tisíci podpisů.

1994 – 1. září:

Slavnostní otevření Domu horníků – AGRICOLA – v Praze – Vršovicích, Rostovské ulici, jehož majitelem je OS PHGN.

1995 – 25. března:

Celostátní mítink odborářů na pražském Staroměstském náměstí proti vládnímu návrhu důchodového zákona. Celkem se zúčastnilo asi 90 tisíc občanů. Odbory žádaly změny v deseti oblastech vládou předloženého důchodového zákona.
1995 - červen: V OKD vyhlášena neomezená stávková pohotovost. První do ní vstoupili horníci z Dolu Dukla v Havířově.

1995 – 1. července:

Vytvoření čtyř tzv. skupinových dolů v rámci a.s. OKD. Předcházel silný odpor organizací KOO při OKD. Vyhlášená stávková pohotovost.

1995 – 1. července:

Sloučení Dolu Kladno a Dolu Tuchlovice v rámci a.s. ČMD do společného OZ Kladenské doly se sídlem v Libušíně.

1995 – srpen:

Vláda ČR novelizovala usnesení vlády č. 691/1992 o útlumu hornictví s výhledem do r. 2000 i dále – nyní č. 558/1995.

1996 - prosinec:

Hodinová výstražná stávka na Dole Paskov proti uzavření dolu.

1996 – duben :

Usnesením vlády ČR č.170 z 6. 3. 1996 bylo těžaři uloženo vyhlášení likvidačního programu chemické těžby ve Stráži pod Ralskem k 1. dubnu 1996. Vláda rovněž rozhodla o likvidaci těžby uranu na Dolní Rožínce, dále byly ukončeny hornické výlomové práce Správy uranových ložisek Diamo.

1997 – červenec :

V uhelném hornictví mírně pokračoval pokles těžby hnědého uhlí. Rovněž došlo k ohrožení hornických organizací i vnějšími vlivy nevyplývající z vlastní činnosti ( záplavy na SM a JM, kde ohrožovaly provoz) organizace utrpěly následné ekonomické škody ( odbyty, výpadky těžby, zvýšené čerpání důlních vod). V období záplav byla využita eliminace nejen v hornických organizacích.

1998 – duben :

U hornických činností došlo k mírnému nárustu objemu prací. Jsou to především práce spojené s budováním kolektorů inženýrských sítí, dopravních tunelů a podzemních zásobníků.

1999 – září :

V nerudném hornictví se situace stabilizovala. Bezpečnost práce se mírně zlepšila a v uhelném hornictví nedošlo z hlediska majetkových vztahů k důležitým změnám.

1999 - 1. prosince:
179 horníků z Dolu Kohinoor na Mostecku odmítlo vyfárat z podzemí po ranní směně s požadavkem zachovat 950 pracovních míst. Okupační stávka dolu byla ukončena 3.12.1999.

2000 – leden :

V Mostecké uhelné a. s. došlo k odloučení k odloučení části hlubinné těžby a ke vzniku samostatného subjektu – Důl Kohinoor, a. s.

V těžbě černého uhlí došlo ke zvýšení poptávky a z toho plynoucímu zvýšení těžby.

Zvýšení těžby hnědého uhlí bylo ovlivněno podhodnocením těžby ze strany ČEZ, a. s., v předchozím období.Svůj vliv měl i návrat malospotřebitelů v regionech po nárustu cen zemního plynu.

V tomto roce rovněž došlo k likvidaci dolů starých a opuštěných důlních děl, aby nepředstavovala ohrožení do budoucna.

2000 - 31. března:
Po noční směně odmítlo vyfárat z Dolu Kohinoor 42 havířů a zahájilo časově neomezenou stávku na zachování dolu.
2000 - 4. dubna:
Se ke stávce připojila většina zaměstnanců. Stávka byla ukončena po 22 dnech dne 21. dubna 2000.

2001 – listopad :

Technická likvidace uhelných dolů pokračovala v tomto roce na lokalitách v západních a východních Čechách a v české části Hornoslezské pánve.

2002 – červen :

Na Dole Schoeller byl vytěžen poslední vůz uhlí a k tomuto datubyla po 227 letech ukončena v kladenském uhelném revíru těžba černého uhlí. V těžbě černého uhlí došlo k mírnému zvýšení o cca 160 tis. tun.

Také zvýšení těžby hnědého uhlí bylo ovlivněno vyšší spotřebou uhlí na výrobu elektřiny v tepelných elektrárnách.

2003 – duben :

Těžba černého uhlí poklesla o 600 tis.tun, a to kvůli ukončení těžby na Dole Barbora.Zvýšila se poptávka po koksovaném uhlí, kde těžba pokračovala na Dole Dukla.

Těžba ale hnědého uhlívzrostla o cca 1500 tis.tun,díky tomu se i zvýšila produktivita práce jak z hlediska vyšší těžby, tak i vlivemsnížení počtu zaměstnanců o cca 1 100 osob.

2004 – duben :

Za zmíňku stojí, že v roce 2004 byly dány do užívání železniční tunely Krasíkov a Tatenice, jejichž prorážka byla provedena v r.2003. Zprovozněn byl i tunel Mrázovka v Praze.

2005 – prosinec

Ani z hlediska objemu těžeb nedošlo k výrazným změnám.

2006 – květen

Byly uvolněny ze státního rozpočtu České republiky finanční prostředky do 102 000 tis. Kč pro dekomintaci a likvidaci nevhodně zabezpečených sond.

2007 – duben :

S ohledem na dobu provozu a součastný technický stav elektráren, zahájila v tomto roce společnost ČEZ komplexní obnovu uhelné elektrárny Tušimice. O významu uhlí svědčí také např. rozhodnutí kancléřky Mertlové o výstavbě nových uhelných elektráren v Německu.

2008 – červenec :

Uplynulo 160 let od zahájení organizované průmyslové těžby černého uhlí na Kladensku.