Odborový svaz PHGN

Vláda přijala návrh zákona o zálohovaném výživném

Rodičům s dětmi v těch případech, kdy druhý rodič neplatí soudem uložené výživné, pomůže návrh zákona o zálohovaném výživném, který schválila vláda.

„Návrh předkládáme zaprvé proto, že jsme se k němu zavázali v Programovém prohlášení vlády, a zadruhé, protože je v České republice ohroženo chudobou 32 procent neúplných rodin s dětmi. Chceme tak především předejít chudobě dětí z neúplných rodin,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Nárok na dávku by mělo nezaopatřené dítě, kterému není řádně hrazeno výživné od soudem určeného rodiče, tedy toho, kdo má výživné platit. Zálohované výživné bude poskytnuto v soudem stanovené výši, maximálně však do výše 1,2násobku životního minima dítěte (tj. soudy průměrně stanovovaná výše výživného s ohledem na věk dítěte – cca 2500 Kč). Příjem rodiny (společně posuzované osoby) nesmí být vyšší než 2,7násobek životního minima rodiny.

V souvislosti s nehrazením výživného musí být oprávněnou osobou podán návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci, a ty musí v době podání žádosti o  zálohované výživné i po dobu jeho vyplácení probíhat. Výplatu dávky zálohovaného výživného bude zajišťovat Úřad práce ČR. Těm rodičům, kteří soudním rozhodnutím o uložení vyživovací povinnosti nedisponují, nárok na zálohované výživné nevznikne.

Stát bude vyplácet zálohované výživné jako dávku sociálního zabezpečení, kterou bude hradit ze státního rozpočtu, zároveň však poskytnutím zálohovaného výživného přejde pohledávka výživného na stát ve výši poskytnutého plnění. K vymožení této pohledávky následně Úřad práce ČR podá návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci. Budou tedy využity již stávající nástroje vymáhání, čímž je maximalizována efektivita opatření a nenarůstají náklady v souvislosti s vymáháním dávky.

Velká novela zákona o sociálních službách přinese řadu změn ve prospěch potřebných lidí

Více než deset let čekali klienti a poskytovatelé sociálních služeb na změny v zákoně.  Vláda přijala novelu, která pomůže upravit současný systém tak, aby byl přehlednější, jednodušší a odpovídal skutečným potřebám lidí a všech subjektů zúčastněných při poskytování sociálních služeb. Účinnost zákona je plánovaná od 1. ledna 2018.

 „Novela pomůže těm nejpotřebnějším, lidem úplně závislým na pomoci ostatních. Díky navýšení příspěvku na péči budou moci zůstat ve svém domácím prostředí,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. “Péče o nevyléčitelně nemocné v hospicích bude konečně oficiální službou a bude hrazena. Rodičům přímo s péčí o trojčata nebo čtyřčata budou bezplatně pomáhat pečovatelky. Dosud mohly pomáhat jen s domácími pracemi,“ dodala ministryně.

Novela počítá s navýšením částky příspěvku na péči ve stupni IV (úplná závislost) z 13 200 korun na 19 200 korun a současně umožní rychlejší projednání žádosti o příspěvek. Jde o snahu podpořit poskytování pomoci neformálními pečovateli, zejména osobami blízkými, v domácím prostředí.

Zvyšuje se podpora rodin, kterým se současně narodily tři nebo více dětí. Poskytování pečovatelské služby se rozšířilo o pomoc rodinám zavedením činností souvisejících s péčí o děti, pečovatelky se tak budou moci reálně starat i o děti. Služba bude těmto rodinám poskytována bezplatně, proto se současně upravuje úhrada nákladů poskytovatelům sociálních služeb ve formě účelové dotace.

Vláda schválila legislativní ukotvení hospiců doplněním do zákona o zdravotních službách. Dojde tak k provázání se zákonem o sociálních službách, protože v nich budou poskytovány i sociální služby. Tuto službu budou moci nabízet poskytovatelé zdravotních služeb paliativní nebo domácí péče registrovaní podle požadavků zákona o sociálních službách.

Jednou z klíčových změn je také financování sociálních služeb formou mandatorních výdajů. Poskytovatelé budou mít tedy větší jistotu při plánování provozu a poskytování sociálních služeb.
Další úpravy se týkají sociální práce, na kterou se nově musí zaměřit i menší obce. Tím bude sociální práce lépe dostupná přímo tam, kde je jí potřeba. Poskytovatelé nebudou muset hlásit každou personální změnu na krajský úřad, což představovalo velkou administrativní zátěž.

 V zájmu ochrany lidských práv a svobod klientů sociálních služeb se upravují povinnosti poskytovatelů sociálních služeb a nová skutková podstata přestupku pro případ porušení těchto práv klientů. S ochranou těchto práv klientů souvisí také zavedení institutu nucené správy poskytovatele sociálních služeb v případě závažných pochybení zjištěných při inspekci poskytování sociálních služeb.

 

Autor, zdroj: MPSV

Tisková zpráva