Jdi na obsah Jdi na menu
 


BOZP: Zpětně uznaná nemoc z povolání a nárok na odškodné

27. 10. 2021

 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

 

 

Došlo k ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu všeobecných zdravotních problémů. Když se zpětně uzná nemoc z povolání, je možnost dostat nějaké odškodné, když smlouva nebyla ukončena výpovědí?

 

To není problém. U nemocí z povolání bývá pravidlem, že propuknou (jsou uznány) až s delším časovým odstupem od skončení práce v konkrétním rizikovém prostředí.

Nemoci z povolání posuzují a uznávají tzv. kliniky nemocí z povolání na základě zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).

Při vlastním vyšetřování dotyčného klinika nemocí z povolání požádá příslušnou krajskou hygienickou stanici, aby jí zjistila, kdo byl posledním zaměstnavatelem, u kterého dotyčný pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká. To proto, že podle § 269 odst. 2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Klinika nemocí z povolání následně, když vydá lékařský posudek o uznání nemoci z povolání, o neuznání nemoci za nemoc z povolání nebo o ukončení nemoci z povolání, ho musí doručit osobám taxativně uvedeným v § 3 vyhlášky č. 104/2012 Sb. A zde je na prvním místě odpovědný zaměstnavatel, tedy zaměstnavatel, u kterého dotyčný poškozený pracoval naposledy za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká.

Důvod, pro který skončil jejich pracovněprávní vztah, je v tomto případě nerozhodný.

Poslední zaměstnavatel, u kterého postižený pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, je z pohledu zákoníku práce zaměstnavatelem odpovědným za nemoc z povolání a je povinen ji odškodnit, resp. zařídit její odškodnění u pojišťovny, u které je pro tyto případy ze zákona (podle § 205d zákona č. 65/1965 Sb.) pojištěn.

 

doc.jpg

ilustrační foto (Pixabay)

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Dandová Eva

Zdroj: bozpinfo.cz