Odborový svaz PHGN

Začátkem srpna 2025 se Karvinsko stalo dějištěm Klimakempu, několikadenní akce, kterou iniciativa Limity jsme my chtěla upozornit na hrozby spojené s novými průmyslovými projekty i na přetrvávající sociální problémy v regionu. Do Věřňovic, místní části obce Dolní Lutyně, přijely desítky až stovky účastníků z celé České republiky.

Limity jsme my je otevřené občanské hnutí vzniklé v roce 2015 jako reakce na plán vlády prolomit limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Od svého vzniku se zaměřuje především na ochranu klimatu, spravedlivou transformaci společnosti a úplné ukončení těžby i spalování uhlí v Česku.

Do povědomí veřejnosti se hnutí zapsalo především přímými akcemi. Například v roce 2018 aktivisté pronikli do povrchového dolu Bílina (Severočeské doly), kde se někteří připoutali k rypadlu a zastavili těžbu na dvanáct hodin. V jiných případech blokovali infrastrukturu uhelných překladišť, vystupovali na věže či jiné výškové objekty, aby zdůraznili nutnost rychlého konce uhlí.

Hlavním tématem letošního Klimakempu byla plánovaná výstavba takzvané gigafactory v Dolní Lutyni. Projekt má zasáhnout nejen cennou zemědělskou půdu, ale také chráněnou ptačí oblast Poolší. Přestože místní obce včetně samotné Dolní Lutyně záměr opakovaně odmítly, úřady jejich stanovisko nerespektují. V obci také proběhlo platné referendum ve kterém se drtivou většinou občané vyjádřili proti této stavbě. Kritici také připomínají, že v minulosti byla v této lokalitě průmyslová výstavba výslovně zakázána a obávají se, že stavba přinese více problémů než užitku.

Klimakemp se tradičně neomezil jen na protesty. Účastníci se zapojili do odborných přednášek a praktických workshopů, které se věnovaly například komunitní energetice nebo principům cirkulární ekonomiky.

Symbolickým vyvrcholením byla demonstrace s heslem „Bedřišku nedáme!“ – akce upozorňující na situaci bývalé hornické kolonie v Ostravě. Bedřiška je dnes příkladem fungující a soudržné komunity, kde bok po boku žijí romské i neromské rodiny. Přesto městská část Ostrava–Mariánské Hory a Hulváky plánuje její demolici do roku 2029. Obyvatelům nabízí náhradní bydlení, avšak ti chtějí zůstat  a odvolávají se na obnovu sousedských vztahů a na proměnu původně vyloučené lokality v živé místo, kde se lidem daří.

Letošní Klimakemp tak propojil ochranu přírody s bojem za zachování domova. Účastníci hlasitě vyjádřili nesouhlas s podobou transformace regionu, kterou považují za necitlivou k přírodě i obyvatelům. Varují před dalšími zásahy do krajiny a života místních a požadují takové změny, které spojí ochranu životního prostředí s podporou lidí, kteří v regionu žijí.

Autor, foto: Klika Miroslav