Odborový svaz PHGN

Uplynulé čtyři roky byly v Moravskoslezském kraji ve znamení intenzivní snahy zlepšit životní prostředí. Pokračovaly kotlíkové dotace, díky kterým tisíce domácností začaly vytápět ekologickými kotli. Kraj realizoval řadu projektů v oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu, zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní, připravil integrovaný program LIFE+ a podnikal další akce, aby region lépe dýchal a byl čistější. Zásadně mu v tom pomohly finanční dotace z Evropské unie. 

„Moravskoslezský kraj si umí ‚sáhnout‘ na evropské peníze. Patříme k významným žadatelům o podporu z evropských finančních zdrojů, v počtu podaných žádostí jsme jedni z nejaktivnějších v Česku. Díky těmto penězům pak můžeme podpořit řadu užitečných projektů ve všech oblastech života,“ uvedl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška. Těší ho zejména, že vedení Moravskoslezského kraje dostalo do regionu vysokou sumu na kotlíkové dotace. „Původně jsme na třetí kolo kotlíkových dotací dostali 500 milionů korun, což by pokrylo jen zlomek žádostí. Nakonec přerozdělíme miliardu,“ upřesnil náměstek hejtmana Jan Krkoška.

 „Stav životního prostředí je ‚chronickou‘ bolestí regionu. Bylo by bláhové čekat, že se situace změní lusknutím prstu. Je třeba postupovat systematicky, krok za krokem, promyšleně a trpělivě. V této optice mě těší všechny konkrétní výsledky, které jsou za vedením kraje vidět,“ řekla náměstkyně hejtmana pro životní prostředí Jarmila Uvírová. Zdůraznila, že velkou roli zde hraje občanská odpovědnost. „Všichni sice chceme dýchat co nejčistější vzduch, ale často nevidíme do vlastního sklepa a nechceme řešit, čím si topíme. Zatímco v minulosti byly největšími znečišťovateli velké podniky, dnes už jsou to lokální topeniště a domácnosti. Dříve měly domácnosti na prašnosti podíl 37 procent, dnes jsou se svými 72 procenty opravdu největším znečišťovatelem. I proto kraj tak masivně podporuje takzvané kotlíkové dotace na výměnu starých kotlů za ekologické,“ dodala náměstkyně hejtmana Jarmila Uvírová. 

Projekty z oblasti životního prostředí podpořené z evropských dotačních fondů:

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP) Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

V Moravskoslezském kraji bylo v uplynulém volebním období vyhlášeno 5 nových zvláště chráněných území v kategorii přírodní památka a přírodní rezervace. Kraj tak splnil svou zákonnou povinnost zajistit ochranu evropsky významných lokalit na svém území. Tyto lokality jsou součástí soustavy NATURA 2000, což je síť chráněných území, kterou vytvářejí podle stejných principů všechny státy Evropské unie. Přes 1 milion korun na zajištění všech povinných podkladů a označení lokalit v terénu získal MSK z EU ve 100procentní výši. Cílem soustavy NATURA 2000 je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast. MSK se v uplynulých letech zaměřil na ochranu vzácného brouka páchníka hnědého. V rámci tvorby biotopu páchníka hnědého byla z prostředků OPŽP revitalizovaná historická alej, která je páteřní komunikací hukvaldské obory. Obdobný projekt se chystá v areálu zámeckého parku Šilheřovice, na jeho realizaci byla přiznána dotace ve výši 8,5 mil. Kč. Žádost o dotaci z OPŽP byla podána také na projekt v Paskově, nyní je ve fázi hodnocení. 

MSK získal evropské peníze také na 2 projekty, které reagují na klimatické změny a trend zadržování vody v krajině. V současnosti se realizuje velmi zajímavý a velkoryse pojatý projekt revitalizace děhylovského potoka Štěpán za 47,5 mil. Kč. Do konce tohoto roku se začne s revitalizací přírodní památky Stará řeka za zhruba 3 mil. Kč. náklady cca 3 mil Kč). 

Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní
V přípravě je projekt s názvem Zkvalitnění lokálního monitorovacího a varovného protipovodňového systému na území MSK s předpokládanými náklady 20 mil. Kč. Žádost o podporu bude předložena ještě letos v prosinci, očekává se dotace ve výši 85 procent. Cílem projektu je zkvalitnit a zpřesnit předpověď povodní, a tím zvýšit ochranu obyvatelstva obcí Moravskoslezského kraje. 

PROGRAM LIFE+ 2019
Letos byl předložen do výzvy programu LIFE+ 2019 projekt IP LIFE for Coal Mining Landscape Adaptation s rozpočtem témě 421 mil. Kč.  V současnosti se žádost vyhodnocuje. Pokud bude schválena k financování, bude se projekt realizovat v letech 2021-2030. Dlouhodobým cílem projektu je zvýšit odolnost území Moravskoslezského kraje vůči dopadům klimatických změn a udržet nebo zlepšit kvalitu životního prostředí pro jeho obyvatele. Toho všeho by mělo být dosaženo pomocí systematické dlouhodobé adaptace na klimatické změny pomocí nově budované infrastruktury a rozvoje nových technologií. Projekt by měl pomoci tuto změnu lépe řídit, plánovat, shánět pro ni finanční zdroje. A zároveň urychlit celý proces transformace uhelného regionu na region se zlepšující se kvalitou životního prostředí postavený na inovačních technologiích.

FONDY EHP A NORSKA
Do konce září 2020 bude předložena žádost do výzvy Tromso, kterou vyhlásil Státní fond životního prostředí ČR jako zprostředkovatel Fondů EHP a Norska na zpracování Krajského akčního plánu pro oblast ochrany ovzduší s rozpočtem 20 mil. Kč. Hlavním cílem projektu je na základě podrobnějšího senzorického měření a přesnější identifikace jednotlivých skupin zdrojů zacílit na nejdůležitější skupinu zdrojů a navrhnout nejefektivnější opatření s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Projekt bude realizován v letech 2021-2023. 

INTERREG V-A ČESKÁ REPUBLIKA – POLSKO
Na ochranu ovzduší v mezinárodním měřítku je zaměřen česko-polský projekt i- AIR REGION. Partnery projektu jsou Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, Moravskoslezský kraj, Slezské vojvodství, Institut chemického zpracování uhlí, VŠB-TU Ostrava, Sdružení rozvoje a regionální spolupráce Olza a Regionální sdružení územní spolupráce Těšínského Slezska. Jeho cílem je výměna a implementace zkušeností veřejné správy na regionální úrovni a vytvoření regionálních nástrojů pro zlepšení kvality ovzduší – opatření u lokálních zdrojů, kontrola lokálních topenišť se vstupem i bez vstupu do obydlí, sjednocení emisních limitů a podmínek provozu u průmyslových podniků, sdílení informací o opatřeních v sousedním regionu, vytvoření materiálů pro edukaci veřejné správy, medializace výstupů i pro veřejnost atd.

ilustrační foto

Zdroj: MS kraj