Jak fungují důlní otřesy a proč většina z nich neškodí
Když se řekne „důlní otřes“, představte si náhlé prasknutí nebo lupnutí hluboko pod povrchem země. Horniny, které po miliony let držely pevně pohromadě, se vlivem těžby dostávají pod stále větší napětí. A když už ho neunesou, jednoduše povolí. Výsledek? Otřes, který může připomínat malé zemětřesení. Otřes je obecné pojmenování pro seizmologický projev v dole. Pokud dojde k poškození důlního díla, tak je definován jako důlní otřes, v opačném případě se jedná o geomechanický jev.
Důlní otřesy se nejčastěji objevují tam, kde se v hlubinných dolech těží uhlí nebo jiné suroviny. Těžba odebírá část horninového masivu a narušuje jeho přirozenou rovnováhu. Napětí se pak přenáší do okolních vrstev a čas od času se uvolní naráz – horníci to cítí jako náhlý záchvěv, někdy doprovázený silnou ránou. Naštěstí většina otřesů nezpůsobí žádné škody ani neohrozí lidi – jsou to jen krátké vibrace bez následků.
Předpovědět, kdy a kde k otřesu dojde, je mimořádně obtížné. Ani moderní měřicí technika nedává stoprocentní jistotu. Riziko však lze výrazně omezit – například řízenými odstřely, které bezpečně uvolní nahromaděné napětí, nebo zavlažováním slojí, jež horniny rozvolní a sníží jejich pevnost.
V českých dolech platí přísná bezpečnostní pravidla. Sleduje se seismická aktivita, používají se protiotřesová opatření a pracovní harmonogram je nastaven tak, aby lidé nebyli v kritických chvílích v nejohroženějších místech. Pokud senzory nebo zkušenosti pracovníků naznačí zvýšené riziko, práce se okamžitě zastaví a provede se důkladná kontrola.
Na Karvinsku, kde dnes funguje už jen Důl ČSM, jsou otřesy poměrně časté. Horníci si na ně zvykli, přesto každý záchvěv připomene, že pod zemí nikdy není úplně bezpečno. Nikdy není jisté, zda se neprojeví i menším poškozením výztuže či zařízení. Proto po každém otřesu následuje rychlá kontrola lidí i prostoru.
Geomechanické jevy a důlní otřesy patří k neoddělitelným rizikům hlubinné těžby. Nedá se jim úplně vyhnout, ale lze je předvídat, omezovat a zvládat jejich následky – a co je důležité, většina z nich naštěstí proběhne bez sebemenších škod.
ilustrační foto (Pixabay)
Autor: Klika Miroslav
