Odborový svaz PHGN

Kouření tabáku je jedním z nejvýznamnějších preventabilních rizikových faktorů pro vznik řady závažných nemocí a předčasných úmrtí. Přestože je škodlivost kouření dobře známá, stále zůstává rozšířeným zlozvykem, který negativně ovlivňuje nejen samotné kuřáky, ale i jejich okolí.

Škodlivé účinky kouření na zdraví

Rakovina a další onkologická onemocnění

Kouření je prokázanou příčinou vzniku až 12 typů zhoubných nádorů, především rakoviny plic, ale také rakoviny ústní dutiny, hrtanu, jícnu, ledvin, močového měchýře, slinivky břišní, žaludku, tlustého střeva a konečníku. V cigaretovém kouři bylo identifikováno více než 8 000 chemických látek, z nichž minimálně 70 je prokazatelně rakovinotvorných, například arzen, benzen, benzopyren, těžké kovy či nitrosaminy.

Nemoci srdce a cév

Kouření výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen), což vede ke zvýšenému riziku infarktu myokardu, cévní mozkové příhody (mrtvice) a ischemie dolních končetin. Nikotin zvyšuje krevní tlak, zrychluje tep a podporuje tvorbu krevních sraženin, což může vyústit v náhlé a často smrtelné cévní příhody.

Nemoci dýchacího systému

Pravidelné vdechování tabákového kouře poškozuje dýchací cesty a plicní tkáň. Kouření je hlavní příčinou vzniku chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která se projevuje chronickým kašlem, dušností a postupnou ztrátou plicních funkcí. Kuřáci jsou také náchylnější k častým infekcím dýchacích cest, astmatu a zánětům průdušek.

Další zdravotní komplikace

Kouření negativně ovlivňuje téměř všechny orgánové systémy. Zhoršuje stav pokožky a urychluje její stárnutí, snižuje plodnost a potenci, zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, poškozuje imunitní systém, podporuje vznik vředové choroby, šedého zákalu a zhoršuje hojení ran. U těhotných žen zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu a vrozených vad dítěte.

Pasivní kouření
Nebezpečí představuje i pasivní kouření, kdy jsou škodlivým látkám vystaveni i nekuřáci v okolí kuřáka. Pasivní kouření může způsobit rakovinu plic, onemocnění srdce, astma, respirační infekce a další zdravotní komplikace u dospělých i dětí.

Psychické a sociální dopady
Kouření je silně návykové kvůli obsahu nikotinu, který ovlivňuje centrální nervový systém a podporuje vznik závislosti. Odvykání může být spojeno s abstinenčními příznaky, jako je podrážděnost, úzkost, deprese a poruchy spánku. Kouření také zvyšuje riziko vzniku neuropsychických onemocnění, například demence či depresivních poruch.

Kouření a horníci 
Specifickou skupinou, u které je kouření obzvláště rizikové, jsou horníci. Práce v dolech je sama o sobě spojena s vyšším rizikem plicních onemocnění kvůli vdechování prachu a dalších škodlivin, které mohou poškodit dýchací cesty a plicní tkáň. Horníci jsou tak už ze své profese vystaveni vyšší zátěži na dýchací ústrojí a jejich plíce jsou náchylnější k různým onemocněním, například k silikóze nebo chronické obstrukční plicní nemoci.

Kouření toto riziko výrazně násobí – zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny plic, chronických plicních nemocí, astmatu i dalších respiračních potíží. I když se v dolech z bezpečnostních důvodů nekouří, mnoho horníků kouří ve svém volném čase. Tím si poškozují plíce dvojnásobně: nejen vlivem pracovního prostředí, ale také tabákovým kouřem. Kombinace těchto dvou faktorů může vést k rychlejšímu zhoršení plicních funkcí, častějším infekcím dýchacích cest a vyššímu riziku vážných onemocnění, která mohou zásadně ovlivnit kvalitu i délku života.

Navíc je třeba si uvědomit, že zdravotní potíže způsobené kouřením mohou vést k pracovní neschopnosti, snížení výkonnosti a častějším absencím. To má nejen negativní dopad na samotného horníka, ale i na jeho rodinu a zaměstnavatele. Z dlouhodobého hlediska tak kouření představuje pro horníky nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomický problém. Omezení nebo úplné zanechání kouření je proto pro tuto profesní skupinu obzvlášť důležité a může výrazně přispět ke zlepšení jejich zdraví a celkové životní pohody.

(red)