Tisková zpráva OS PHGN
11. 11. 2015
Tisková zpráva OS PHGN
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Dne 9. listopadu 2015 vláda schválila návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o důchodovém pojištění“. Předmětem této novely je umožnit dřívější odchod do důchodu některým hlubinným horníkům.
OS PHGN oceňuje přístup zejm. ČSSD a KDU – ČSL k plnění slibů, které v této věci daly představitelům OS PHGN.
Novela se týká horníků, kteří začali vykonávat zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, dále jen "zaměstnání v hlubinném hornictví", před 1. říjnem 2016 a odpracovali v něm aspoň 3300 směn, popř. 2200 směn, jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech (popř. 3081 směn pokud zaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, popř., jde-li o zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech 1981 směn, pokud toto zaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice.). Při splnění těchto podmínek je důchodový věk o 5 let nižší než je důchodový věk podle § 32 zákona o důchodovém pojištění.
Současně jsou též stanoveny administrativní povinnosti zaměstnavatele související s touto úpravou.
Důvodem pro snížení důchodového věku horníků se zaměstnáním v hlubinném hornictví je nižší věk dožití těchto pracovníků, což je důsledkem pracovního prostředí hlubinného dolu, v němž se (na rozdíl od jiných náročných profesí) kumuluje mnoho negativních vlivů najednou (prach + hluk + vibrace + jednostranná zátěž + vnucená poloha + teplota + vlhkost atd.) násobených trvalým výkonem práce v podzemí. To je prokázáno nejen zdravotními studiemi provedenými v 90.letech, ale i současnými poznatky odborných lékařů z hornických regionů. Ani vývoj technologií tyto dopady zásadním způsobem neeliminoval, protože těžba se provádí v postupně se zhoršujících geologických podmínkách, což dokládá i nárůst počtu nemocí z povolání i obecných onemocnění u těchto zaměstnanců.
Když byly v roce 1992 rušeny kategorie zaměstnanců pro účely důchodového pojištění, vláda v rámci zachování sociálního smíru přislíbila náhradu ve formě povinného důchodového připojištění zaměstnavatelského typu. Tento slib daný sociálním partnerům nesplnila a to ani žádná z následujících vlád a problém zůstává dosud neřešen.
Volání po tom, aby se na nákladech podílel Z.Bakala, se zdá být na místě, ale z legislativního hlediska je takové řešení nerealizovatelné.
Nepravdivé je tvrzení, že důchody budou horníkům platit daňoví poplatníci. Horníci přispívají do systému důchodového pojištění stejně jako ostatní zaměstnanci, ale důchodu si užijí v průměru o 6 až 8 let méně, takže na svůj dřívější důchod mají „našetřeno“.
Jak vyplývá z údajů Ministerstva práce a sociálních věcí, náklady na jednoho nezaměstnaného jsou cca dvakrát vyšší než náklady na jednoho důchodce. Argumentace o tom, jak se v současné době snižuje nezaměstnanost a tito lidé tedy budou mít šanci se uplatnit na trhu práce, je pro Moravskoslezský kraj zcela mylná. Situace v OKD, a.s. je kritická, v následujících letech lze čekat masivní propouštění. Šance na pracovní uplatnění bývalých horníků na trhu práce je vzhledem k jejich zdravotnímu stavu mizivá.
OS PHGN doufá, že všichni účastníci dalšího legislativního procesu ohledně návrhu novely (poslanci, senátoři, prezident) budou rozhodovat tak, aby si i horníci mohli užít svých důchodů, na které si nelehkou prací vydělali.
V Praze dne 10. listopadu 2015
