Odborový svaz PHGN

V březnu letošního roku předložila vláda návrh zákona o platformové práci a o změně souvisejících zákonů (zákon o platformové práci). Jedním ze „souvisejících zákonů“, který má být změněn, je zákoník práce.

Zákoník práce hned na svém začátku stanoví, že upravuje pracovněprávní vztahy. To jsou vztahy, které vznikají mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem při výkonu závislé práce. Pro tento článek je podstatné slovíčko „závislé“. V souvislosti s přijetím zákona o platformové práci má být totiž změněna definice pojmu „závislá“.

Zákoník práce stanoví, že závislou prací je práce, která je vykonávána:

a) ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,

b) jménem zaměstnavatele,

c) podle pokynů zaměstnavatele a

d) zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Závislá práce může být vykonávána výlučně na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Zákon o platformové práci se má vztahovat na poskytování služby, která:

a) je (alespoň zčásti) poskytována na dálku pomocí elektronických prostředků, jako jsou internetové stránky nebo mobilní aplikace,

b) je poskytována na žádost příjemce služby,

c) zahrnuje jako nezbytnou a zásadní složku organizaci práce vykonávané fyzickými osobami za úplatu, bez ohledu na to, zda je tato práce vykonávána online nebo na určitém místě, a s

d) zahrnuje používání automatizovaných systémů.

Bude záležet na konkrétních podmínkách, zda bude práce v konkrétním případě splňovat definici závislé práce podle zákoníku práce a v tom případě by se jednalo o platformovou práci vykonávanou v pracovněprávním vztahu se všemi důsledky, či zda daná práce (její organizace, přidělování, provádění, hodnocení, odměňování) nebude splňovat definici závislé práce a nebude tedy vykonávána v pracovněprávním vztahu podle pravidel zákoníku práce, ale jako samostatná činnost (OSVČ) se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Vzhledem k tomu, že platformy a zprostředkovatelé chtějí mít vůči pracovníkům co nejméně odpovědnosti, tlačí na to, aby se změnila definice závislé práce v zákoníku práce, aby co nejméně nyní fungujících systémů platformové práce spadlo do režimu pracovněprávního vztahu. Ministerstvo práce a sociálních věcí vychází svým návrhem těmto snahám vstříc.

Problém to však není jen pro lidi, kteří pracují pro platformy. Tím, že by se změnila definice závislé práce v zákoníku práce, by se mohli dostat mimo systém pracovního práva i další zaměstnanci, tedy i ti, kteří nepracují pro platformy.

Citujeme z publikace ČMKOS „Redefinice závislé práce II“:

„Vláda chystá změnu zákoníku práce, která může usnadnit nahrazování zaměstnanců lidmi na IČO. Na papíře budete podnikatel. Ve skutečnosti budete dál pracovat pro stejného zaměstnavatele, plnit úkoly a budete závislí na tom, zda vám přidělí další práci. Zadavatel ušetří. Vy přijdete o jistoty. O placenou dovolenou. O náhradu mzdy při nemoci. O příplatky. O výpovědní dobu. O odstupné. O zajištění BOZP a ochranu při pracovním úrazu. O jistotu, že za svou práci dostanete alespoň minimální mzdu.

Definice závislé práce brání zaměstnavateli, aby vás označil za podnikatele jen proto, že je to pro nej výhodnější a levnější.

Nová pravidla mohou usnadnit nastavit práci tak, aby navenek vypadala jako zakázka na IČO. Stačí přejmenovat směnu na termín, pracovní úkol na zakázku a nechat zaměstnance pracovat zdánlivě samostatně. Vy budete dál plnit příkazy. Zaměstnavatel ale může tvrdit, že nejste zaměstnanec.

Fakticky stejná práce za stejných podmínek, ale bez jakýchkoli pravidel s možností okamžitého skončení bez udání důvodu. Stačí, když (zaměstnavatel) oznámí, že nové smlouvy už nebudou. Že vaše oddělení bude nově fungovat přes externisty. Že práci dostanete jen tehdy, když si založíte živnost. Může vám také nabídnout pár tisíc korun navíc. Jenže za ně si budete muset sami zaplatit dovolenou, nemoc, odvody, účetnictví i období bez práce.

Formálně budete mít na výběr. Ve skutečnosti si budete vybírat mezi IČO a nezaměstnaností.

Kterých profesí se to může dotknout? Nejprve těch, jejichž práci lze rozdělit na jednotlivé úkoly a zakázky. Může jít o pracovníky ve službách, sociální péči, administrativě, 3obchodu, logistice, úklidu, IT, grafice, překladech nebo částí výroby. Ohrožené mohou být šičky, skladníci, baliči, údržbáři, kontroloři kvality, pečovatelky, pracovníci zákaznických center nebo kancelářští zaměstnanci. Později se tento model může rozšířit také do školství, zdravotnictví nebo kultury.“

(Publikaci odborový svaz zaslal svým členským organizacím v srpnu).

Připomínkové řízení na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí stále probíhá a odbory usilují o změnu předloženého návrhu, tedy aby nedošlo ke zúžení definice závislé práce.

Mgr. Markéta Marinková, místopředsedkyně svazu pro legislativu

Ilustrační foto: Pixabay