Minimální důstojná mzda pro rok 2025 podle expertů
Minimální důstojná mzda (MDM) pro rok 2025 činila 48 336 Kč hrubého. V Praze a Brně, kde jsou vyšší náklady na bydlení, dosáhla dokonce 56 912 Kč. Jde o každoročně expertně stanovenou výši odměny za práci na plný úvazek, která má umožnit pokrýt nezbytné náklady na bydlení, potraviny, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a další životní potřeby.
V roce 2025 v Česku docházelo k pozvolnému zlepšení kupní síly zaměstnanců. Stále ale pociťují důsledky cenového růstu a stagnace mezd posledních let, které v Česku způsobily největší propad kupní síly zaměstnanců ze zemí EU. “Pokles reálných mezd byl v posledních letech v Česku tak hluboký, že se až letos očekává, že si zaměstnanec s průměrnou mzdou bude moci dovolit stejný životní standard jako v předcovidovém roce 2019” uvedl ekonom a spoluautor konceptu Jan Bittner.
Na přetrvávající nízkou kupní sílu poukazuje i fakt, že pod hranicí MDM stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionů pracujících (63 %). Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen.
Nedostačující mzdy a jejich pomalý růst znamená, že je v Česku stále velká skupina lidí, kteří jsou dlouhodobě v ekonomicky nejisté situaci. “Máme o chudobě tendenci uvažovat jako úplné absenci příjmu a neschopnosti pokrýt zcela základní potřeby, my nicméně výpočtem MDM chceme poukázat na finanční nestabilitu a nejistotu, kterou zažívá i řada pracujících lidí,” vysvětluje význam nástroje sociální antropoložka Lucie Trlifajová, další z autorek konceptu.
Pomalý růst mezd dopadá zejména na odvětví, kde je klíčový zaměstnavatel stát, a to i včetně profesí, které vyžadují vysokou kvalifikaci. S hlubokým propadem kupní síly se musí poslední roky vypořádávat zaměstnanci veřejné správy, kteří jsou o 9 % chudší než v roce 2019, a zaměstnanci ve vzdělávání, kteří navzdory zákonné garanci růstu platů zchudli o 7 %.
Prakticky žádný asistent či asistentka pedagoga nedosahuje MDM, ale příliš nízkým mzdám vzhledem k vysokým nákladům musí čelit i čtyři z pěti učitelů a učitelek v Praze a Brně. S nedostatečnými mzdami se dlouhodobě potýká i sektor sociální péče, kde na MDM nedosáhne celých 86 % sociálních pracovníků a pracovnic.
Vedle politických opatření, která mohou přispět k růstu mezd, je možné důstojný životní standard ovlivnit také přes nákladovou stránku, tj. zařídit, aby věci potřebné ke slušnému životu byly dostupnější. Z této perspektivy je v posledních letech stěžejní zejména otázka dostupnosti bydlení, které tvoří v propočtu MDM největší položku a svým meziročním zdražováním žene výši MDM pravidelně nahoru nejvíc.
Jak komentuje Trlifajová: “V oblasti bydlení je klíčový hlavně efekt majetkových nerovností, které přestává být možné dorovnat růstem příjmů. Ani s MDM už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení, a i placení vyššího nájmu může představovat problém. Naopak kdo bydlí ve vlastní splacené nemovitosti, nebo dokonce nadto ještě bydlení pronajímá, pro toho přestává být příjem z práce rozhodující. Zde jsou pro zajištění důstojného živobytí klíčové veřejné politiky, které zlepší dosažitelnost cenově dostupného bydlení.”
Nízké odměňování za práci, které nevystačí k pokrytí běžných nákladů, má mnohočetné individuální i celospolečenské dopady. Vzhledem k současným krizím je stěžejní zdůraznit omezenou odolnost domácností vůči ekonomickým výkyvům - což v důsledku vytváří větší tlak na stát - nebo dopady stresu, který je s ekonomickou nejistou spojený, na psychické i fyzické zdraví nebo partnerské či rodinné vztahy.
Důležitá je pak i širší perspektiva, jak vysvětluje politoložka a spoluautorka konceptu MDM Kateřina Smejkalová: “Společnost funguje na základě určitého nepsaného pravidla, že pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou ve společnosti běžné - to je pro mnohé možná dokonce ten nejdůležitější a nejhmatatelnější příslib fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, jak má, a politicky se radikalizují”.
Co je Minimální důstojná mzda?
Minimální důstojná mzda je indikátor, který počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně vytváření úspor pro případ neočekávaných okolností.
Autor. zdroj: Platforma pro Minimální důstojnou mzdu (https://www.dustojnamzda.cz/)
