Odborový svaz PHGN

V roce 2024 došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem 69 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce 1 smrtelný pracovní úraz. Celkem tedy došlo v roce 2024 v České republice k 70 smrtelných pracovním úrazům, což znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023. Ženy se na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně 7 procenty (celkem 5 případů). Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Vzhledem k závažnosti smrtelných  pracovních úrazů uvádíme pro srovnání delší časovou řadu, a to od roku 2002, kdy bylo zjištěno celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, až po loňský rok se 70 případy.

Z dlouhodobého hlediska lze pozorovat pozitivní trend pozvolného snižování počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž největší meziroční pokles byl zaznamenán mezi léty 2008 a 2009, kdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů. V roce 2021 došlo k rovněž výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v letech 2021 a 2022. V posledních letech tento příznivý trend pokračoval, když v roce 2023 došlo v České republice k 77 smrtelných pracovním úrazům (pokles o 13 procent) a v loňském roce přišel další výrazný pokles, a to na 70 zaznamenaných smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v krajích Středočeském (8), Moravskoslezském (7) a Vysočině (7). Naopak pouhé dva smrtelné pracovní úrazy byly zaznamenány v krajích Libereckém, Královehradeckém a Karlovarském.

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byly motorové silniční dopravní prostředky (15 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách (například areál firmy). Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byla kategorie ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše (7), kdy se jedná především o úrazy vzniklé při pádu nebo sesunutí ze schodů, žebříků, výstupů, střech, teras, plošin a ostatních vyvýšených míst. Mezi třetí nejčastější zdroj smrtelného pracovního úrazu patří břemena – materiály, předměty přemísťovaná na pracovišti (6 smrtelných pracovních úrazů).

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Shodně s předchozími lety bylo v roce 2024 nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru (54 úmrtí), případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (10). Méně častěji pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávajících činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (typicky se jedná o osoby samostatně výdělečně činné – 6 úmrtí). V roce 2024 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazu u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v předchozích letech, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to přesně v 85 procentech případů (60 úmrtí). Další významnou příčinou byly Používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (5 úmrtí). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Zdroj, grafika: SÚIP