Odborový svaz PHGN

Rok 2017 je před svým závěrem, a tak je čas ohlédnout se zpátky a bilancovat. Pro těžební průmysl to nebyl rok nijak příznivý. Stačí připomenout rozhodnutí vlády o tom, že nebudou prolomeny územní limity v lomu ČSA na Mostecku, nebo insolvenční řízení v největší černouhelné důlní společnosti OKD Ostrava. To vše má dopad i na činnost Odborového svazu PHGN. Letošní rok je výjimečný v tom, že v jeho průběhu odborový svaz dosáhl největšího úspěchu ve své novodobé historii. Ale popořádku. HGN bilancoval s osobou nejpovolanější, předsedou OS PHGN Bc. Janem Sábelem.

Začneme sedmým zasedáním rady OS PHGN. O čem bylo?

Šlo o poslední radu v tomto roce, kde jsme mimo jiné kontrolovali, jak se plní úkoly uložené z minulého jednání. Za stěžejní považuji, že rada schválila návrh rozpočtu odborového svazu na rok 2018 a doporučila sněmu, který se bude konat v dubnu příštího roku, rozpočet schválit. Zástupci odborových sdružení informovali kolegy o dění v jednotlivých těžebních firmách
a odborových organizacích, ve kterých se připravují na zahájení kolektivního vyjednávání. Rady se poprvé zúčastnil nově zvolený předseda Sdružení hornických odborů OKD Rostislav Palička a rada poděkovala za odvedenou vynikající práci dosavadnímu předsedovi SHO Jaromíru Pytlíkovi.

Když jsme u vynikajících výsledků, bezesporu k nim patří událost roku, kterou je možnost odchodů do předčasného důchodu pro hlubinné horníky.

Ano, je to největší úspěch odborového svazu od roku 1991. Mnozí ještě dnes nedoceňují, co udělal odborový svaz, SHO OKD v čele s již jmenovaným Jaromírem Pytlíkem a Sdružení odborových organizací SSG Most v čele s Jaromírem Frantou pro předčasné důchody. A nejen to, odborovému svazu se podařilo dosáhnout trpělivým vyjednáváním na všech možných úrovních, ale i nátlakovými akcemi, jako byly četné demonstrace, odsouhlasení finančních příspěvků pro propuštěného horníky z OKD a na severu Čech. Je třeba zdůraznit, že tyto historické úspěchy přišly v pravou chvíli. Krize v OKD, která má za následek propuštění zaměstnanců, podobně jako neprolomení územních limitů na Mostecku, je díky uvedeným opatřením řešena sociálně citlivě. Početná skupina horníků místo toho, aby zamířila úřady práce žádat o podporu a sociální dávky, mohla a může odejít do důchodu o sedm let a v případě předčasného důchodu až o 10 let dříve, než je obecný důchodový věk. Cesta k tomuto – v rámci republiky i ČMKOS – ojedinělému úspěchu byla dlouhá a trnitá, často provázená nepochopením a závistí od lidí, od kterých jsme to rozhodně nečekali.

Jak dlouho jste o předčasné důchody usilovali?

Trvalo to 24 dlouhých let. Za tu dobu se vystřídalo několik vlád a my jsme jednali se všemi premiéry i zainteresovanými ministry. Díky tomuto trpělivému a vytrvalému snažení se za Topolánkovy vlády bývalý ministr práce Petr Nečas zasadil o přijetí nařízení vlády, které umožnilo již tehdy dřívější odchod do důchodu pro skupiny horníků, kteří nastoupili do dolů před 1. lednem 1993.

Jak se k vašemu snažení stavěla právě končící koaliční vláda Bohuslava Sobotky?

Po všech diskutabilních rozhodnutích koaliční vlády v oblasti těžebního průmyslu a surovinové politiky bylo schválení předčasných důchodů a hornických kompenzací částečným ošetřením ran zasazených těžebnímu průmyslu i předešlými vládami. Oceňujeme proto, že premiér Bohuslav Sobotka, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová i ministr průmyslu Jan Mládek a četní poslanci pomohli naše snažení dotáhnout do úspěšného konce. Zvláštní poděkování si zaslouží bývalý předseda ČMKOS a poslanec Jaroslav Zavadil, který nám jako předseda poslaneckého sociálního výboru velice pomohl. Vláda jako celek si zaslouží uznání za svůj přístup k sociálnímu dialogu a konkrétně premiér Sobotka za to, že osobním vedením povýšil dialog se zaměstnavateli a odbory v tripartitě na dosud nebývalou úroveň.

Pokud se týká další budoucnosti těžebního průmyslu a těžby hnědého a černého uhlí, jste optimistou?

Situace v těžebním průmyslu v České republice je nesmírně složitá. Důlní společnosti a další firmy v rámci našeho odborového svazu a Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu řeší mnohdy existenční problémy, a to kvůli špatným rozhodnutím všech vlád od roku 1991. Aby toho nebylo málo, uhlí je v nemilosti v rámci celé Evropské unie a Evropské komise obzvlášť. Tento stěžejní evropský a dodejme čistě úřednický orgán, který se nikomu nezodpovídá, přijímá jak na běžícím pásu rozhodnutí, která nás těžce poškozují a bude-li to takto pokračovat, odsuzují k předčasnému zániku těžební průmysl. 

Nepřítelem číslo jedna se stalo právě dobývání uhlí a výroba elektřiny a tepla z uhlí. A není divu. Zejména když víme, že Komisi, ale i další rozhodovací orgán v rámci EU ovládli zelení fanatici. O uhlí, jeho významu pro teplárenství a elektrárny se nehorázně lže. Uhlí, jeho dobývání a spalování je údajně největším znečišťovatelem a viníkem takzvaného globálního oteplování. Globální oteplování je o pouhou vědeckou teorii, kterou v praxi ještě nikdo nepodložil důvěryhodnými důkazy. Na základě těchto nepodložených tvrzení je veden útok nejen vůči těžebnímu průmyslu, ale vůči průmyslu jako celku. O to více oceňujeme politiky, kteří mají odvahu a zodpovědnost vzepřít se těmto vysoce nebezpečným fantasmagoriím. Patří mezi ně v prvé řadě prezident USA Donald Trump, pro kterého je prosperita domácího průmyslu na prvním místě. Oceňujeme i postoj německé a polské vlády, které právě nyní odmítly další atak Evropské komise, která vyzvala k likvidaci uhelných dolů, uhelných elektráren a tepláren. Tyto vlády a politici z vlastní zkušenosti vědí, že solární a větrné elektrárny jsou nespolehlivé a jejich zavádění žene ceny energií do závratných výšek. Díky tomu se v Evropě šíří fenomén zvaný energetická chudoba, kdy stále více domácností v Anglii, v bohatém Německu, ale i u nás není schopná platit účty za předražené energie právě kvůli zavádění obnovitelných zdrojů. Z tohoto pohledu optimistou být nemohu. Na druhou stranu doufám, že nové politické strany, které se dostaly po volbách do parlamentu, budou v tomto ohledu prozíravější a hlavně zodpovědnější.

Máte na mysli i hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem?

Ano. Babiš je sám podnikatelem. Pokud se mu podaří sestavit vládu, tak to bude zřejmě vláda menšinová. On, jako premiér, bude potřebovat pro svůj vládní program podporu nejen parlamentních politických stran a hnutí, ale i dalších společenských organizací a hlavně odborů a zaměstnavatelů. Z toho odvozuji, že nebude mít zájem jít do sociálních střetů s odbory a bude se snažit vést na úrovni tripartity podobný sociální dialog, jako tomu bylo za odstupující vlády. A tady je podle mne prostor pro mírný optimismus.

Hovořili jsme o značném úsilí odborového svazu, korunovaném velkými úspěchy. Podíleli se na nich všichni členové odborového svazu?

Ano. Chtěl bych využít této možnosti a prostřednictvím svazových novin HGN poděkovat všem funkcionářům za každodenní poctivou práci ve prospěch členů svazu a všech zaměstnanců a jejich rodin. Zvláštní ocenění si zaslouží neuvolnění odboroví funkcionáři za prosazování priorit svazu ve svých odborových organizacích i u vedení firem. Nemají to skutečně jednoduché. Při kolektivním vyjednávání často narážejí na tvrdý odpor zaměstnavatelů. Právě díky jemu máme i v těžkých časech konsolidovaný a vysoce akceschopný odborový svaz. Poděkování zaslouží také desítky neuvolněných závodních inspektorů bezpečnosti práce, kteří se denně přičiňují, že se zaměstnanci z rizikových pracovišť vrací k rodinám zdraví. Dnes odborové inspektory oceňují i samotní zaměstnavatelé, i když ne všude.

Patří k těmto úspěchům i čerstvě uzavřená kolektivní smlouva vyššího stupně?

Samozřejmě. Jako jedni z prvních v rámci ČMKOS naši vyjednavači v čele s prvním místopředsedou odborového svazu Jaromírem Frantou vyjednali odvětvovou smlouvu s pětiletou platností. Působnost smlouvy zahrnuje celou škálu důležitých ustanovení, od pracovních smluv zaměstnanců přes odměňování za práci, dovolenou na zotavenou až po BOZP. Zde bych ocenil i korektní přístup vedení Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, který byl i přes složitou situaci v důlním průmyslu vstřícný. Spolupráce odborů a zaměstnavatelského svazu je cesta k tomu, aby hornictví mělo nadále postavení, které mu náleží, a firmy mohly udržet kvalifikované zaměstnance, o které je na pracovním trhu nouze. V této souvislosti bych chtěl ocenit a poděkovat také našim svazovým právníkům, protože všechny smlouvy i vládní nařízení o důchodech jsou o legislativě. Bez právníků by to prostě nešlo.

Pro dobrý chod odborového svazu je důležitý i majetek, že?

Když si uvědomíme, že od členských organizací dostaneme příspěvek ve výši – slovy stodvacet korun za jednoho člena za rok a my jen v roce 2018 odevzdáme ČMKOS 116 korun za člena, tak na financování svazu zbydou čtyři koruny. Činnost odborového svazu zajišťujeme především z výnosů podnikatelských aktivit, ať už je to z nájmů našich hotelů nebo jiných činností. I když je rozpočet svazu deficitní, na druhou stranu se nenaplnily různé zvěsti o konci odborového svazu, které kolovaly před pěti šesti lety. Nebýt majetku, už dnes bychom měli velké problémy s financováním činnosti. Velmi aktivně působíme v Majetkové, správní a delimitační unii ČMKOS. Zde jsme navýšili přerozdělování finančních prostředků z 35 na 60 milionů korun ročně, ze kterých má náš svaz osmiprocentní podíl. Uvedené finance plně pokrývají naši činnost. A aby se s těmito prostředky dobře hospodařilo, na to dohlíží revizní komise a rada odborového svazu.

Členové OS PHGN a zaměstnanci odvětví v působnosti svazu se připravují na vánoční svátky a Nový rok. Co jim popřejete?

Jako tradičně v prvé řadě hodně hornického štěstí a pevné zdraví jim i rodinným příslušníkům. Vánoce jsou krásný rodinný svátek a tak všem přeji, aby prožili se svými blízkými krásný Štědrý večer a zapomněli alespoň na čas na všechny pracovní problémy. Přeji všem, aby do nového roku vykročili tou správnou nohou a po celý rok měli stálou práci a důstojnou mzdu.

Předseda OS PHGN Jan Sábel při jednom z fárání v dolech OKD

autor: Petr Kolev

článek vyšel v HGN č.12/2017

foto: IVZ