Jdi na obsah Jdi na menu
 


BOZP: Jak vypočítat přestávky při zátěži teplem?

7. 5. 2018

 

 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

 

Mám praktický dotaz ohledně režimových opatření při překročení "kritických" teplot na pracovišti podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., který se týká režimu bezpečnostních přestávek. V našem provozu nejsou teploty na pracovišti konstantní a jsou ovlivněny aktuálním venkovním počasím. Je prosím k dispozici nějaká metodika, která by zohledňovala poměr délek vystavení určité teplotě a délek bezpečnostních přestávek? V reálu se teploty dopoledne zvyšují a k večeru se snižují. Mohou pak na pracovišti, s přispěním tepelných zdrojů, dosahovat až 35 °C, což při třídě práce IIIa není dobré. V rámci příprav na letní sezónu přemýšlíme, jak tento problém vyřešit, abychom ochránili zdraví zaměstnanců, ale zároveň zajistili prosperitu firmy. Také jsem se setkal s názorem, že teplotní přestávky nejsou tak zásadní, jako zajištění správného přísunu tekutin. Poraďte prosím, jak se přestávky uplatňují v praxi.

 

Při stanovení minimálních opatření k ochraně zdraví při zátěži teplem je třeba kromě nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, postupovat podle ČSN EN ISO 7933 Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného stresu pomocí výpočtu předpovídané tepelné zátěže.

 Dále platí zásada, že k průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované naposledy ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví 1/2009, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, což umožňuje zaměstnavateli, aby si prakticky mohl průběžně sledovat úroveň mikroklimatických podmínek sám. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin.

 Pokud se týká konkrétního dotazu k výpočtu režimu práce a bezpečnostních přestávek, tak je třeba postupovat podle návodu v tabulce v příloze č. 1 části 2 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

 Podle zde uvedeného návodu se režim práce a bezpečnostních přestávek vypočítá tak, že nejprve se stanoví počet pracovních cyklů. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na vyšší celé číslo:

 

 tsm (min)

c = ----------

tmax (min)

 

Mezi jednotlivými pracovními cykly musí být zajištěny bezpečnostní přestávky na odpočinek (tp). Délka přestávek se vypočítá podle vzorce:

 

480 - tsm

tp = ---------- (min).

c – 1

 

Píšete, že máte zaměstnance zařazené do třídy IIIa. To pak znamená, že si do výše uvedených vzorců dosadíte z tabulek 1c Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž a 2a Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena potřebné údaje o teplotě (tsm a tmax) a stanovíte režim práce i délku přestávek.

 Pokud se týká poskytování ochranných nápojů, tak to je při zátěži teplem zásadní opatření, o tom nelze pochybovat. Příklad výpočtu náhrady tekutin přímo pro třídu IIIa je uveden ve vysvětlivce k tabulce č. 6 přílohy č. 1 části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

 

 

 

 

 

 

autor: JUDr. Eva Dandová
zdroj: www.bozpinfo.cz