Odborový svaz PHGN

Projekt Kvalita pracovního života probíhal od roku 2022 ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, navazoval na předchozí projekty s tímto zaměřením a nadále pokračuje ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí (RILSA). O projektu informoval na workshopu Kvalita pracovního života: pracovní pohoda Martin Štěpánek z RILSA.

Kvalitu pracovního života (KPŽ) měří výzkumný nástroj SQWLi, který zahrnuje dvě dimenze subjektivně vnímané kvality pracovního života: důležitost a hodnocení. Obsahem každé z nich je sada týchž osmnácti aspektů utříděných do šesti klíčových domén: odměňování, čas, vztahy, seberealizace, podmínky, jistota.

Informace o projektu, jeho historii, indikátoru SQWLi a další informace k tématu dostupné široké veřejnosti můžete získat na webových stránkách www.pracovnipohoda.cz. Pravidelně jsou zde publikovány články na témata, která ovlivňují kvalitu pracovního života, od pracovních podmínek, flexibility práce a vztahů na pracovišti, po zdraví a životní styl, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a dopady vnějších faktorů. Články vychází z předchozího výzkumu a materiálů renomovaných institucí a nabízí přehledné a srozumitelné informace o tom, jak jednotlivci i organizace mohou zavést praktická doporučení v každodenní praxi. Součástí webových stránek jsou také odkazy na další portály související s tématem pracovní pohody.

Díky jednoduchému interaktivnímu dotazníku můžete za pár minut sami změřit, jaká je vaše kvalita pracovního života, a získat porovnání s celorepublikovým průměrem, s danou věkovou skupinou, pohlavím atd.

Kromě baterie 36 otázek se doplňují další otázky typické pro daný rok, letos kvůli výraznému počtu cizinců se projekt zaměřil na srovnání Čechů s Ukrajinci a Slováky. Z tohoto srovnání vyšli Ukrajinci jako riziková skupina s nejhoršími výsledky napříč všemi proměnnými, se kterými se zde setkáváme.

Jak vypadá naše kvalita pracovního života?

Ze subjektivního hodnocení více než tisíc respondentů (tento rok dokonce více než 3 tisíce) vyplývá, že důležitost KPŽ je celkově velice stabilní. Aspekty, jejich důležitost a hodnocení se v čase až na výjimky téměř nemění, i když v posledních dvou letech došlo k poklesu hodnocení KPŽ.

Domény: podmínky, jistota, seberealizace a čas jsou podobně důležité i hodnocené. Taktéž vztahy jsou relativně dobře hodnocené a důležité, propastný rozdíl je však v odměňování – velmi důležité a špatně hodnocené. Nejlépe je hodnocena BOZP, avšak co do důležitosti na 8. místě.

Dále z dotazníku vyplynulo, že práce často zasahuje mimo standardní pracovní dobu, díky moderním technologiím se stává dostupnější mimo kancelář. Každý den vykonává práci přesčas 8 % respondentů; 31 % pracovníků je kontaktováno z práce ve svém volnu aspoň jednou týdně; 16 % uvádí, že práce zasahuje do jejich života často nebo stále.

Práci na dálku může vykonávat 36 % respondentů, většina tuto možnost hodnotí pozitivně, mohou se soustředit, dokážou sladit pracovní a osobní život, jsou zapojeni do dění na pracovišti, přes 30 % z nich se tak cítí výkonnější. V rámci České republiky je využívání této možnosti statisticky pod evropským průměrem.

62 % respondentů má zkušenosti s digitální prací, 28 % používá v práci umělou inteligenci, 8 % pracuje s koboty. Digitální technologie mohou výrazně pomáhat, ale zároveň jsou zdrojem technostresu, 28 % lidí pociťuje tlak být dostupný mimo práci, bariéry mezi pracovním a osobním životem se smazávají, 27 % pracovníků je přetíženo informačními technologiemi.

Nižší kvalita pracovního života se pojí se zdravotními problémy. Velmi dobrý zdravotní stav uvedlo 70 % respondentů; naopak 44 % lidí trpí chronickými onemocněními; 13 % se cítí být zdravotními problémy v práci výrazně omezeno; 37 % pracovníků trápí dlouhodobá únava. Za účelem vyšší produktivity by se zaměstnavatel měl zaměřit na psychosociální rizika. 15 % lidí má v jakýkoli čas závažné duševní problémy; téměř polovina měla emoční problémy v posledních 15 měsících; 31 % vnímá zvýšené riziko stresu; 15 % trpí silnou depresí; 29 % lidí je vystaveno v práci stresu často nebo neustále, což ovlivňují další aspekty pracovního života, jako například vysoké tempo práce nebo práce pod tlakem. Diskriminaci pocítilo 14 % dotázaných, slovní napadení, výhružky 18 %; ponižující chování/šikanu uvedlo 13 % respondentů.

Jako zdroj působící proti rizikovým faktorům můžeme uvést důvěru v rámci organizace. A samozřejmě wellbeing programy – aktivity podporující BOZP, programy proti závislostem, programy všeobecně podporující zdraví - i když tam, kde je realizují, rizikové faktory nemají šanci.

ilustrační foto (Pixabay)

Autor: Kateřina Hrubá

Zdroj: bozpinfo.cz