Jdi na obsah Jdi na menu
 


BOZP: Pracovní úraz, následná výpověď ve zkušební době a náhrada od zaměstnavatele

21. 1. 2021

 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

 

 

Dne 14. 10. 2020 jsem nastoupil do firmy jako servisní technik. Dne 15. 10. 2020 mi v práci kolega způsobil pracovní úraz v řádné pracovní době. Následující den 16. 10. 2020 ve zkušební době jsem dal výpověď. Mám i tak nárok na vyplacení náhrady pracovní mzdy v prvních 14 dnech počítaných od data úrazu od zaměstnavatele?

 

Odpověď je jednoduchá, máte nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce (ZP) po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, a to v celém jejím rozsahu.

Ke stejné problematice se před několika roky vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 582/2015 a dospěl k jednoznačnému názoru, že náhrada za ztrátu na výdělku přísluší i po skončení pracovního poměru, protože i po skončení pracovního úrazu je poškozený práce neschopen z důvodu pracovního úrazu. Z uvedeného judikátu cituji:
„Podle ustanovení § 370 odst. 1 zák. práce (dnes § 271a ZP) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské nebo kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu (dnes zrušeno).

Z uvedeného vyplývá, že předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu pracovní neschopnosti a příčinná souvislost mezi oběma uvedenými předpoklady. V posuzované věci není sporu o tom, že žalobkyně utrpěla pracovní úraz a že celá její navazující pracovní neschopnost byla pro následky pracovního úrazu. Žalovaný netvrdí a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by alespoň zčásti byly příčinou pracovní neschopnosti jiné okolnosti s pracovním úrazem (jeho následky) nesouvisející. Tuto příčinnou souvislost nemůže přerušit ani skutečnost, že se účastníci v průběhu pracovní neschopnosti dohodli na skončení pracovního poměru, neboť právní úprava nepodmiňuje trvání nároku na náhradu za ztrátu na výdělku trváním pracovního poměru se zaměstnavatelem, který za pracovní úraz zaměstnance (za škodu tím vzniklou) objektivně odpovídá (§ 366 odst. 1 zák. práce - dnes § 269 ZP)."

Pro úplnost ještě vysvětlím, že zaměstnavatel Vám sice náhradu za ztrátu na výdělku po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti podle § 192 ZP neposkytne, protože pracovní poměr skončil, ale o tuto částku bude vyšší vlastní náhrada, kterou doplatí pojišťovna. Zjednodušeně řečeno, na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti obdržíte tolik, kolik byste obdržel, kdybyste pracoval. Od průměrného výdělku rozhodného pro výpočet Vaší náhrady se budou odečítat pouze dávky nemocenského.

 

hammer-719066_1920.jpg

ilustrační foto

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Dandová Eva

Zdroj: bozpinfo.cz

Foto: Pixabay