BOZP: Ukončení pracovního poměru ve zkušební době a nárok na odškodnění pracovního úrazu
Dne 16. 3. 2023 jsem si nezaviněně způsobil pracovní úraz v oblasti bederní páteře. Úraz jsem nahlásil zaměstnavateli, ale nebyl proveden zápis do knihy úrazů. Je ale k dispozici záznam z bezpečnostní kamery. Lékařské ošetření jsem nevyhledal a i přes bolesti jsem dále docházel do zaměstnání, doufal jsem, že bolest odezní. V pátek 24. 3. 2023 v odpoledních hodinách mě ale zaměstnavatel předal ukončení pracovního poměru ve zkušební době, které jsem převzal. Ke svému praktickému lékaři jsem šel až v pondělí 27. 3. (bolest nebyla tak akutní, abych vyhledal lékařskou pohotovostní službu). Ten mi vystavil pracovní neschopnost zpětně od 24. 3. a poslal mě na vyšetření na specializované pracoviště. Pracovní úraz byl poté zaměstnavatelem dodatečně zdokumentován a nahlášen. Protože se můj zdravotní stav nezlepšoval, přešel jsem ke specializovanému lékaři, který převzal moji neschopenku. Vzhledem k tomu, že k pracovní neschopnosti došlo následkem pracovního úrazu, mám i přes skutečnost, že pracovní neschopnost vznikla až po ukončení pracovního poměru nárok na vyplacení plné náhrady mzdy od zaměstnavatele a to jak v prvních 14 dnech počítaných od data pracovní neschopnosti, tak i poté rozdíl nemocenské a průměrné mzdy po celou dobu trvání pracovní neschopnosti?
Zde jde především o problematiku doručování písemností. Píšete, že jste dne 24. 3. osobně převzal skončení pracovního poměru ve zkušební době. Tímto byla písemnost doručena, a došlo tak k řádnému zrušení pracovního poměru. Pokud jste tento den byl na pracovišti a vykonával práci, nemohl jste být současně v neschopnosti (ač byla neschopenka vystavena zpětně). Neschopnost k práci tedy vznikla prokazatelně až od 25. 3., tedy po skončení pracovního poměru. Pokud byste nejdříve donesl zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti a následně převzal zrušení pracovního poměru ve zkušební době, byla by situace jiná. Zaměstnavatel by musel vyčkat 14 kalendářních dnů, než by Vám mohl doručit zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
Nicméně, poškozený zaměstnanec pracovním úrazem může žádat odškodnění i po skončení pracovního poměru. Trvání pracovního poměru není podmínkou pro odškodnění pracovního úrazu. Odškodnit Vás bude muset ten zaměstnavatel, u kterého se úraz stal, i když u něj pracovat nadále nebudete. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má ochrannou lhůtu, která činí pro nemocenské 7 kalendářních dnů, a to znamená, že pokud budete uznán práce neschopným do 7 kalendářních dnů od skončení pracovního poměru, vznikne Vám nárok na nemocenské plnění.
Autor: Scheu Lenka
Zdroj: https://www.bozpinfo.cz
