Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bývalí horníci zpochybňují postup pojišťoven při výpočtu rent, změnu nyní nelze provést

7. 7. 2022

 

V červnovém čísle informoval svazový právník JUDr. Antonín Těšík čtenáře HGN, že vláda 18. května schválila „Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)“, neboli o valorizaci rent. Hornickými rentami, i když z jiného pohledu, se bude zabývat dnešní rozhovor se svazovou právničkou Mgr. Markétou Marinkovou.


V parlamentu nedávno proběhlo jednání o hornických rentách. Z jakého důvodu? 
Na půdě parlamentu se 10. června uskutečnilo jednání, které zorganizoval poslanec za KDU-ČSL Vít Kaňkovský na podnět některých uživatelů rent, bývalých horníků. Týkalo se současné situace v poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti čili hornických rent. Jednání se zúčastnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, další pracovníci ministerstva a zástupci státní společnosti DIAMO. Odborový svaz PHGN nebyl k jednání přizván, ale na naše vyžádání jsme se jednání zúčastnili. 


Co bylo cílem setkání? 
Prodiskutoval se současný stav v oblasti hornických rent a závěr byl takový, že bude svoláno další jednání rozšířené o pojišťovny, které vyplácejí renty. Cílem bude vyjasnit, jaká je současná situace a zda postupují pojišťovny při vyplácení rent stejně. Zúčastní se ho opět bývalí horníci, kteří dali podnět k setkání, dále zástupci ministerstva, poslanec Vít Kaňkovský a náš odborový svaz. O výsledku budeme členy svazu a čtenáře HGN informovat. 


Co vlastně zadavatelé požadují – zvýšení rent? 
Rozdělila bych to do dvou otázek. Za prvé, zda jsou současné postupy při výpočtu rent v souladu s platnou právní úpravou a za druhé, zda je možné změnit současnou právní úpravu. Pokud jde o první otázku, skupina bývalých horníků, kteří jednání vyvolali, o tom má pochybnosti. Také poslanec Kaňkovský tvrdí, že ho kontaktují poživatelé rent s různými stížnosti ohledně vyplácení rent. Horníci určitým způsobem zpochybňují postupy pojišťoven při výpočtu a vyplácení rent. Pokud jde o druhou otázkou, iniciátoři mají vlastní představu řešení, která však není v souladu se základními principy současné úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Muselo by dojít ke změně celého systému výpočtu a vyplácení rent. 


A bylo by to proveditelné? 
Pokus změnit systém vyplácení rent na dávkový systém byl učiněn již v roce 2006, došlo i k jeho schválení, ale nikdy nenabyl právní účinnosti. Celé se to zrušilo a jede se pořád postaru. Z toho vyplývá, že některé požadavky skupiny bývalých horníků prostě nejsou v současném systému realizovatelné. Stávající jednání s pojišťovnami bude pro nás ale důležité v tom smyslu, že by mělo přinejmenším vyjasnit některé postupy zúčastněných pojišťoven. 


Hornické renty nejsou jistě jediný problém, který řeší svazoví právníci. Čím se ještě zabýváte? 
Hlavní doménou činnosti svazových právníků je legislativní činnost při řešení politických, hospodářských a legislativních problémů. V oblasti legislativy pracují dva svazoví právníci, kteří jsou členy Legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů. Ta je připomínkovým místem v legislativním procesu. Dostáváme k připomínkám veškeré návrhy nových nebo změn stávajících předpisů, zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Naším úkolem je sledovat oblasti, které se mohou týkat zaměstnanosti, hornictví, důchodů, rent a podobně. Některé návrhy změn, které se týkají hornictví, dostáváme k posouzení a připomínkování přímo od ministerstva průmyslu a obchodu. Když se nám zdá, že některý ministerský návrh je v neprospěch našich členů a zaměstnanců, snažíme se jejich práva bránit, vznášíme konkrétní připomínky a poté jednáme s příslušným ministerstvem o jejich vypořádání. Jsme partnerem při vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně se zástupci zaměstnavatelů, pomáháme rovněž odborovým organizacím při vyjednávání podnikových kolektivních smluv. 


Můžete jmenovat konkrétní kauzy, které aktuálně řešíte? 
V závislosti na evropské legislativě je připravována novela úpravy tzv. evidence skutečných majitelů, což je problém. Podle ní každá organizace musí mít konkrétního majitele, a týkat by se to mělo i odborových organizací. Z našeho pohledu se jedná o nesmysl, protože odborové organizace nikdy konkrétního majitele neměly. Podle nové právní úpravy by člen, který je ve statutárním orgánu, byl na základě tzv. právní fikce majitelem dané odborové organizace, což je evidentní nesmysl. O tom, jak tato kauza dopadne, budeme členské organizace včas informovat. 


Další současná kauza, kterou řešíte? 
Aktuálně přišel nový návrh úpravy lékařské posudkové služby, která posuzuje zdravotní stav zejména pro invalidní důchody. K návrhu máme konkrétní výhrady, o kterých budeme dál jednat. 


V čem konkrétně spočívají? 
Myslíme si, že nová úprava poškodí horníky, když navrhuje, že posudky nebude vypracovávat pouze odborný lékař, ale bude ustanoven nelékařský pracovník, který s ním bude spolupracovat. Máme obavy, že to dopadne tak, že nelékařský pracovník nakonec všechny podklady připraví a lékař posudek pouze podepíše. A to není správné. Předložený návrh také nově upravuje lhůty pro podávání podkladů pro posuzování zdravotního stavu konkrétního člověka. To se nám též nelíbí, protože to celý systém kvality a délky posuzování invalidity může obrátit v nepropěch postižených horníků. 
 

V prosinci loňského roku schválila bývalá vláda zařazení těžkého poškození bederní páteře na seznam nemocí z povolání. Podílel se na tom rovněž odborový svaz? 
Aktualizaci seznamu nemocí z povolání se podařilo prosadit po pěti letech velkých tahanic. Náš odborový svaz o tom léta jednal a burcoval k přijetí této aktualizace, protože dlouhodobá těžká fyzická práce, které jsou vystaveni také horníci, postihuje ročně zdraví desítkám zaměstnanců. Opatření má také preventivní význam, aby se rizikům onemocnění lépe předcházelo. 


Kromě toho denně spolupracujete se členy a odborovými organizacemi, které se na vás obracejí se žádostmi o pomoc nebo radu. Můžete to přiblížit? 
To je vlastně naše trvalá agenda. Odboráři a odborové organizace se na nás obracejí zpravidla v záležitostech týkajících se fungování konkrétní odborové organizace. Chtějí poradit například se zápisy do rejstříků, v prokazování se vůči zaměstnavateli, s problémy při slučování odborových organizací, při pomoci s kolektivním vyjednáváním nebo s vnitřními předpisy zaměstnavatelů. Členové odboráři nás žádají o radu nebo pomoc s pracovněprávními záležitostmi jako jsou mzdy, pracovní doba, skončení pracovního poměru, nárok na dovolenou a podobně. 


Chystají se nějaké změny v zákoníku práce? 
Připravuje se novela zákoníku práce ve vztahu k implementaci předpisů Evropské unie. Ale celkové novele zákoníku práce nejsme příliš nakloněni, protože by se v konečném důsledku za stávající vlády mohla obrátit proti odborům a zaměstnancům. 

 

 

foto-marinkova--.png

Mgr. Markéta Marinková

 

 

 

 

 

 

 

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN 7/2022