Důstojná minimální mzda je cesta ke zdravému hospodářství, vzkazují odboráři V. Dlouhému
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se nechal slyšet, že odborářská lobby o navyšování minimální mzdy se stává nástrojem politických her. Předsedy odborových svazů a základních organizací působících v rámci ČMKOS tento výrok nesmírně pobouřil a připomínají V. Dlouhému, že právě on, jako bývalý ministr průmyslu stál za privatizací firem, po kterých dnes nezůstalo nic. I díky jemu se už tehdy bohužel začínala psát cesta levné práce v ČR.
Tomáš Formánek, předseda ZO OS KOVO, TESLA Pardubice:
Když jsem tuto zprávu četl v mediích, jen jsem kroutil hlavou. Majitelé, spolumajitelé a akcionáři firem i jejich managementy si žijí na srovnatelné úrovni s kolegy v západní Evropě. Čeští zaměstnanci si však o stejné životní úrovni se západní Evropou mohou nechat jen zdát. Naše hospodářství se potýká s odchodem zaměstnanců za nesrovnatelně vyššími mzdami do okolních států. Místo aby majitelé firem snížili svůj koláč zisků a snažili se zaměstnance udržet, spoléhají na dovoz levné pracovní síly ze zemí, kde je ještě hůře než u nás. Naše firma už přiváží první zaměstnance z Mongolska a je připravena přivézt zaměstnance i z Ukrajiny. Pokud nemají majitelé firem dost rozumu, musí ho mít naše vláda, protože pokud by ho neměla, hrozí nám, že se staneme periferií Evropy, kde rozumný člověk nebude chtít žít.
Miloš Konečný, místopředseda Odborového svazu Textil-oděv-kůže:
Zákon o růstu minimální mzdy není špatný, ale muselo by se zpětně podle tohoto zákona dopočítat sedm let, kdy nerostla vůbec. Potom by nemuselo docházet ke skokovému navýšení minimální mzdy. Pravicové vlády ji v těch letech zmrazili a podnikatelé mlčeli, nyní protestují. Tvrzení Dlouhého, že kvůli růstu minimální mzdy nahradí zaměstnance automaty, je směšná. Kdyby to šlo, už by to podnikatelé dávno udělali. Zastupuji zaměstnance v textilní, oděvní a kožedělné výrobě, kde zaměstnanci mnohdy pracují za minimální mzdu a nezřídka mají tak tvrdé výkonové normy, že nejsou schopni je splnit a doplácejí do minimální mzdy. Skončí na sociálních dávkách a ty se vyplácejí z daní nás zaměstnanců. Dotujeme tak podnikání těchto zaměstnavatelů. Za minimální mzdy u těchto podnikatelů nikdo nechce pracovat, proto by potřebovali, aby nízké mzdy
Podnikatelé by chtěli mít stoprocentní odbyt svých výrobků, ale nechtějí se podílet na růstu kupní síly obyvatelstva.
Jan Smolka, předseda Sdružení odborových organizací, Sokolovská uhelná:
Chápu vyjádření Vladimíra Dlouhého, jde si pro politické body. Určitě ani netuší, jaké to je, pracovat za minimální mzdu, neví, co vše přináší minimální mzda. Než obviňovat odbory z údajného rozehrávání politických her, měl by raději podrobit kritice vlastní veleúspěšné tažení v zlatých časech privatizace, na které se výrazně podílel, bohužel negativně, jako ministr průmyslu a obchodu!
Jaroslav Matoušek, předseda Odborového svazu pracovníků kulturních zařízení:
Prezidentu Hospodářské komory bych vřele doporučoval, aby zkusil pár měsíců žít za minimální mzdu, případně si opatřil všechny potřebné podklady k žádosti na sociální příspěvky, aby s minimální mzdou, která se Dlouhému zdá příliš vysoká, zkušební období vůbec přežil. Je vidět, že Vladimír Dlouhý se pohybuje v jiném světě, než drtivá většina zaměstnanců.
Ivo Grossmann, Odborový svaz pracovníků obchodu:
V žádném případě nelze tlak na zvyšování minimální mzdy považovat za jakýsi nástroj v rukách odborářské lobby, jak demagogicky uvádí Vladimír Dlouhý. Jedná se pouze o naplnění ústavního principu spravedlivé odměny za vykonanou práci. Argument, že výši minimální mzdy musí odpovídat i určitá produktivita práce, je diskutabilní. Čeští zaměstnanci nejsou méně výkonní než zaměstnanci ve vyspělých zemích EU. Prostředí pro růst produktivity práce by měl zajišťovat především zaměstnavatel. Navíc produktivitu práce lze zohledňovat převážně ve výrobní sféře, v oborech, jako je například obchod, je produktivita velmi obtížně měřitelná. Tvrzení Dlouhého, že zvyšování minimální mzdy škodí zaměstnancům, kteří jsou nahrazováni stroji, v obchodě například samoobslužnými pokladnami, je rovněž zavádějící. Zaváděním samoobslužných pokladen v některých obchodních provozech se sleduje zlepšení komfortu zákazníkům při nakupování, nikoliv tlak na růst minimální mzdy.
Helena Svobodová, předsedkyně ČMOS pracovníků školství, Liberecký kraj:
Naše Krajská organizační jednotka Libereckého kraje podporuje úsilí, které ČMKOS a její předseda věnuje tlaku na zvyšování minimální mzdy, přesto, že se v konkrétním případě jedná o výrobní sféru. Víme také, že podporujete náš odborový svaz při vyjednávání s ministryní školství o navýšení minimálních platů u zaměstnanců s nejnižšími platy, což jsou především uklízečky a pracovnice ve školních jídelnách.
Zdeněk Heller, předseda Odborového svazu textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy:
Na tohle přece musí pohoršeně reagovat každý normální člověk, především pak ten, koho se pobírání minimální mzdy skutečně týká. Pan Dlouhý musí dobře vědět, k jaké příčce jsme to na žebříčku minimálních mezd v rámci EU především díky pravicovým vládám dotáhli! Jeho strašení, že růst minimální mzdy povede k nahrazováním lidí stroji je směšné. Ve firmách, kde to bude možné a hlavně výhodné, to podnikatelé učiní bez ohledu na aktuální výši minimální mzdy. Podnikatele nebude zajímat, že se stát bude jen obtížně starat o lidi, které z pracovního procesu roboti vytlačí, a jaký to bude mít dopad na ekonomiku. Podnikatelé i pan Dlouhý by se v každém případě měli již nyní zajímat o to, kdo bude jejich výrobky kupovat? Stát bude jednou stejně nucen za každého robota vyměřit přiměřenou daň. Ve světě se to již děje. Když už takhle někdo uvažuje, musí přemýšlet nad tím, že i jeho může umělá inteligence nakonec jednou vystrčit z teplé židle a mnozí politici by si to zasloužili už dnes.
Petr Janoušek, ZO OS Stavba ČR, HOCHTIEF CZ a. s.:
Proč Hospodářská komora nevolala po rychlém ustavení expertní komise k přípravě systémových pravidel pro úpravu minimální mzdy v období, kdy minimální mzda nerostla vůbec. Ano, nevolala, protože jí to velmi vyhovovalo. Nejsme proti systémovým pravidlům, ale až v době, kdy s výší minimální mzdy nebudeme na chvostu Evropy, v době, kdy dojde k alespoň rychlejšímu přiblížení ceny práce. Je nepřijatelné, aby za cenu práce jednoho německého zaměstnance pracovali v Česku zaměstnanci tři. Argumenty o výkonnosti firem a rozdílné produktivitě v očích nás zaměstnanců nemohou obstát při vědomí, že nemalá část výsledků naší práce je odčerpávána zahraničními vlastníky do svých zemí, kde se stává zdrojem pro vyšší produktivitu mateřské společnosti.
autor:(lev)
foto, zdroj: ČMKOS