Odborový svaz PHGN

Důl Paskov je označení pro důlní komplex společnosti OKD. Skládal se z lokalit Staříč, Chlebovice, Sviadnov a Frenštát a jeho celková těžba činila téměř 18,5 milionu tun uhlí. Důlní pole se rozkládalo na ploše 40 km². Těžba probíhala v Podbeskydské uhelné pánvi (geomorfologický celek Ostravská pánev) a jednalo se o jediný činný důl této pánve.

Počáteční stav pracovníků Dolu Paskov představoval 203 lidí. Když se jeho výstavba a provoz rozšiřovaly, stav stoupal a v roce 1972 zde bylo zaměstnáno již průměrně 2350 lidí. V roce 1961 začala pro ně výstavba prvních podnikových bytů, a to v Paskově a v roce 1965 pak dalších 480 bytů ve Frýdku-Místku na sídlišti Riviéra a 60 bytů v Ostravě-Hrabůvce. 

Bytová výstavba, zejména ve Frýdku-Místku a Ostravě, dále pokračovala podle potřeb šachty. Mimoto vlastnil Důl Paskov také všestranně vybavenou hotelovou ubytovnu pro své, zvláště svobodné zaměstnance ve Frýdku-Místku s kapacitou 880 lůžek. Důl byl vybaven rovněž velmi kvalitním zdravotnickým zařízením i vlastním zařízením pro rekreaci zaměstnanců. 

Po zestátnění OKD přišel útlum a konec těžby 
Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. Před ukončením těžby pracovalo v dole více než 1300 zaměstnanců, z nichž asi jen 200 mělo přejít do Dolů ČSA a ČSM v karvinské části OKD. Hornické lokality Paskov, Staříč a Chlebovice byly od tohoto dne minulostí. 

O tom, co se na bývalém dole Paskov dělo od roku 2017 do dnešních dnů, HGN hovořil s předsedou nového Závodního výboru Základní organizace Odborového svazu PHGN Dolu Paskov Ing. Martinem Kaňou. Nového výboru proto, že se původně s činností této odborové organizace počítalo pouze na roky 2020 až 2024. Útlum, a hlavně technická likvidace se zkomplikovaly a odborová organizace stále žije a pracuje.

 
Metan jako zdroj energie a tepla 
„Od 1. dubna 2017 má bývalý Důl Paskov nové jméno: Závod Útlum-Jih. Mnoho bývalých zaměstnanců přešlo na jiné doly nebo využilo sociální programy, případně odešlo do předčasného důchodu,“ říká předseda Kaňa. „Na dole Paskov probíhá v současnosti technická likvidace. Když v roce 2017 skončila těžba uhlí, původní důlní stroje a zařízení, o které byl zájem, se převážely na jiné šachty. Až poté se začaly zasypávat důlní jámy. K tomu ještě přibyl Důl Frenštát, který byl do roku 2023 rovněž zasypaný. Takže na bývalém Dole Paskov je všech šest důlních jam zasypaných a jsou zabetonované, ale tažné jámy stále fungují jako zásobníky metanu,“ dodává. 

Pro laika je dost obtížné představit si, co to znamená. „Asi 400 metrů pod povrchem se zalila takzvaná betonová zátka a pod ní je vol-ný prostor, kde se uvolňuje důlní plyn metan. Nad betonovou zátkou vede potrubí, kterým se v současné době – laicky řečeno – odsává metan a přes degazační stanici plyn proudí pro Greengas Paskov, který dodává plyn do sítě,“ říká Martin Kaňa a pokračuje vysvětlením co je degazace a jak to vše vzniklo: 

„Degazace metanu na Dole Paskov probíhala už v průběhu těžby uhlí a pokračuje i po jeho uzavření. Těžený metan se ekologicky využívá jako zdroj energie. Po uzavření dolu v roce 2017 převzala těžbu metanu společnost Green Gas DPB, dříve OKD DPB Paskov. Společnost provozuje těžební stanici v Paskově, která odčerpává metan z původních důlních jam. Důlní plyn je distribuován k odběratelům, kteří jej používají jako náhradu za zemní plyn. Část plynu je využívána v kogeneračních jednotkách k výrobě elektřiny a tepla. Metan je sice nebezpečný, ale zato ekologický skleníkový plyn. Jeho kontrolovaný sběr a využití jako paliva namísto uvolňování do atmosféry snižuje negativní dopad na životní prostředí. Využití důlního plynu představuje lokální zdroj energie pro vytápění a výrobu elektřiny v regionu. Jedná se tedy o ekologickou činnost, navíc ekonomicky výhodnou. Když k tomu připočteme, že stávající provoz a nedokončenou technickou likvidaci dolu zajišťuje „jen“ 50 zaměstnanců, je výhodnost tohoto projektu nabíledni.“ 

Důlní věže šly k zemi 
Součástí technické likvidace je odstřel všech důlních věží na těžebních lokalitách Dolu Paskov. Přežily dvě těžní věže, a to na lokalitě Sviadnov a Frenštát. „Věž ve Sviadnově před odstřelem zachránilo, že byla v minulosti prohlášena kulturní památkou. O odstranění těžní věže ve Frenštátě usilovali místní občané i se starostou již v minulosti. Starosta ale obrátil a rozhodl věž ponechat jako vzpomínku na hornickou historii. Navíc státní podnik DIAMO už velkou část území předal právě obci Trojanovice,“ říká předseda závodního výboru. 

Na otázku, co všechno tedy dělá již zmíněných 50 zaměstnanců, má pohotovou odpověď: „Zajišťují v degazační stanici odtěžování metanu a údržbu technických budov. Hlavně ale dělají betonové povaly na povrchu v místech, kde ústily důlní jámy. Horníci povaly nazývají pomníkem nebo betonovým náhrobkem, ze kterého ústí potrubí, z něhož se odsává metan.“

Hornické odbory vykonávají pestrou činnost 
Po těchto vyčerpávající informacích jsme Martina Kaňu požádali, aby nám řekl podrobnější informace o své odborové organizaci. „Jsme součástí Sdružení hornických odborů a jako předseda základní organizace se zúčastňuji zasedání rady SHO. Pro členy zajišťujeme kromě požitků vyplývajících z podnikové kolektivní smlouvy, další akce. Úseky mají možnost čerpat na konci roku příspěvek na konferenci i na sportovní činnost. Jednou ročně pořádáme bowlingový turnaj, poskytujeme příspěvky na sportovní činnost a naši členové mohou využívat služeb právního poradenství v rámci SHO. Provozujeme běžnou odborovou činnost včetně různých výhod, na které mají naši členové nárok. Tam, kde se pracuje s důlním plynem, je namístě zvýšený důraz na bezpečnost práce. Naše organizace sice nemá vlastního inspektora, ale zastřešuje nás svazový inspektor bezpečnosti práce Ing. Ivo Kavka, s nímž jsme velice spokojeni,“ popisuje. 

„Zrození“ odborového předsedy 
Museli jsme vyvinout určité úsilí, aby nám Martin Kaňa prozradil, jak se k odborové funkci dostal. 
„Nejsem uvolněným odborovým funkcionářem, takže funkci vykonávám až po pracovní době. Pracuji jako vedoucí technik na elektro úseku a ke stávající funkci jsem se dostal tak trochu náhodou. V roce 2020 v čase útlumu a technické likvidace dolu končil ve funkci předsedy můj předchůdce. Předseda odborového svazu Rosťa Palička trval na tom, aby i odborová organizace nezanikla, ale dál fungovala a pracovala. Požádal mě, abych se stal členem závodního výboru. Oponoval jsem, že jsem do té doby nebyl nikdy funkcionářem, ale pouze členem. Rosťa mě ujistil, že nového předsedu základní organizace už má domluveného, takže budu pouze členem a možná i místopředsedou závodního výboru. Jenže po půl roce tehdejší předseda ukončil pracovní poměr a složil funkci.

Takže jsem byl zvolen neuvolněným předsedou odborové organizace a funkci vykonávám již pět let. A abych toho neměl málo, jsem členem rady SHO a členem rady Odborového svazu PHGN a na Paskově budu pracovat až do zániku odborové organizace,“ má jasno Martin Kaňa.  Dále jsme se ho zeptali, zda předsedovi Paličkovi nezazlívá, že ho nalákal do výboru odborového organizace a slíbil, že bude pouze členem výboru.  „Rostislav Palička byl dlouholetým předákem razičského kolektivu na Dole Paskov a předsedou zdejší odborové organizace. Důl Paskov je pro Rosťu srdeční záležitostí, a proto mu záleželo na tom, aby zdejší odborová organizace nezanikla. Jako předseda Odborového svazu PHGN má úkolů a starostí nad hlavu. Musím ho ale pochválit i přesto, že mi slíbil, že budu pouze členem závodního výboru, ale nečekaný vývoj na dole tomu chtěl jinak. Kdykoliv má Rosťa služební cestu na severní Moravu, kde i bydlí, nebo ho pozveme na naši odborovou konferenci, tak se snaží za námi přijet a zúčastnit se. Říká, že ho pobyt mezi horníky a odboráři na bývalém Dole Paskově vždy zahřeje na srdíčku. A nejen to, kdykoliv se na něho můžeme obrátit o radu nebo o pomoc a on nás nikdy neodmítne. To ale platí i pro zaměstnance odborového svazu a svazové právníky Antonína Těšíka a Markétu Marinkovou.“ 

V nejbližší budoucnosti se zatím bude těžit metan 
Zajímalo nás, jak dlouho ještě odbory a vůbec práce na Paskově vydrží. 
„Na to si netroufám dát konkrétní odpověď. Stojí zde ještě velká skipová budova, která měla být, podobně jako těžní věže, již dávno odstřelená. Poslední termín byl letos v říjnu, ale firma, která měla odstřel provést, nalezla v budově tuny nebezpečného odpadu. Takže se musí vše odklidit a skip se možná bude likvidovat až příští rok. Od poloviny příštího roku tady už ale 50 lidí pracovat nebude. Představa je asi 20 až 25 pracovníků, kteří budou zajišťovat chod degazační stanice a starat se o provoz. Až se skipová budova odstřelí, tak tito pracovníci budou muset na povrchu udělat betonový poval pro potrubí, kudy se bude odsávat metan, a to rozhodně nenastane za týden, měsíc, nebo i rok. A metan se bude těžit nejen na Dole Paskov, ale i v samotném OKD ještě dvacet, ale třeba i padesát let,“ končí s výkladem předseda Martin Kaňa, kterému je 61 let a je již poživatelem hornického starobního důchodu. 

A jak se ukázalo, jeho odhad na další těžbu metanu v OKD je poměrně přesný. 

Potvrzuje to tisková zpráva OKD, z níž citujeme: 
STONAVA – Těžební společnost OKD se již na-plno připravuje na další podnikání po ukončení hornické činnosti v prvním čtvrtletí roku 2026. Nyní podepsala smlouvu na dodávku kogenerační jednotky v hodnotě přes 20 milionů korun, která bude z důlního plynu vyrábět elektrickou energii a teplo. V provozu bude od 4. čtvrtletí 2026. Kogenerační zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla bude spalovat důlní plyn obsahující více než 40 % metanu a vyrobí z něj 1 MWh elektrické energie za hodinu, což představuje roční výkon 7500 MWh. Vyrobenou elektřinu a teplo bude společnost využívat ve svých zařízeních a k prodeji do sítě. 
Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst na: https://www.okd.cz/cs/media/tiskove-zpravy-a-aktuality/223/okd-bude-jiz-v-pristim-roce 

Předseda nového Závodního výboru Základní organizace Odborového svazu PHGN Dolu Paskov Ing. Martin Kaňa

Autor: Petr Kolev

Foto: Klika Miroslav

Článek vyšel v HGN č.11/2025