Odborový svaz PHGN

V připomínkovém řízení je návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který přináší několik závažných změn dosavadní úpravy. 

Návrh přináší změnu délky doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod, kdy se stávající maximální doba pojištění v délce 35 roků má snížit na obecnou dobu 25 let. Tuto změnu v podstatě odborový svaz podporuje. 

Z pohledu svazu je však zásadní návrh nového typu starobního důchodu se sníženým důchodovým věkem pro pojištěnce vykonávající „těžké profese“. 

Nová úprava se má vztahovat na pojištěnce, kteří v rizikovém zaměstnání odpracovali aspoň 184 směn. Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2000 (uzákonění „rizik“) vykonávány rizikové práce, kterými se rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do čtvrté kategorie a dále práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby, které nejsou zařazeny do čtvrté kategorie. 

Rozhodnou dobou bude směna odpracovaná v rizikovém zaměstnání. Za směnu v rizikovém zaměstnání vykonávaném před 1. červencem 2023 se považuje směna odpracovaná při práci čtvrté kategorie, kterou je zaměstnavatel podle platné právní úpravy povinen evidovat a směna odpracovaná členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby. Po 30. červnu 2023 se za směnu bude považovat 8 hodin výkonu rizikové práce a počet směn v rizikovém zaměstnání se stanoví tak, že úhrn hodin výkonu rizikových prací v jednotlivých kalendářních měsících se vydělí 8, přičemž zbytek hodin nižší než 8 se považuje za jednu směnu. Za směnu v rizikovém zaměstnání se považuje též směna v zaměstnání v hlubinném hornictví, pokud se považuje za směnu v zaměstnání v hlubinném hornictví podle § 37b odst. 2 věty první (pro účely „hornického důchodu“). 

Při splnění uvedených podmínek pojištěnci vznikne nárok na snížený důchodový věk. Ten se stanoví tak, že od jeho obecného důchodového věku se odečte jeden kalendářní měsíc za každých 184 směn v rizikovém zaměstnání. Nejvýše lze odečíst 60 kalendářních měsíců. 

K návrhu uplatnil Odborový svaz PHGN zásadní připomínky spočívající zejména v požadavku do návrhu začlenit i třetí kategorii rizik s vědomím stejné závažnosti zdravotních dopadů výkonu takových prací na zaměstnance, jakým jsou vystaveni zaměstnanci vykonávající práce zařazené do čtvrté kategorie rizika. Ostatně proto v samém závěru předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny předložený návrh příslušné právní úpravy počítal se zavedením možnosti dřívějšího odchodu do starobního důchodu pro zaměstnance vykonávající práce v náročných profesích zařazené do třetí a čtvrté kategorie rizika. Dále svaz požadoval, aby do výčtové části definice rizikové práce byla doplněna „práce záchranáře báňské záchranné služby“. 
Uvedené připomínky byly zahrnuty do stanoviska ČMKOS. 

Další vývoj legislativních prací lze těžko předpokládat. Proti navrhované úpravě jsou zejména zaměstnavatelé provozující rizikovou práci, pro které nová úprava znamená zvýšení pojistného odváděného za zaměstnance vykonávající uvedené práce. V připomínkovém řízení byla uplatněna řada dalších připomínek, které čekají na vypořádání. 

Uvedená právní úprava, ať v navržené nebo upravené podobě, se žádným způsobem nedotkne stávající úpravy „hornických důchodů“. O postupu prací budeme průběžně informovat.

Valorizace rent 
Vláda dne 18. května 2022 schválila návrh „Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).“ 

Návrh byl předložen mimo Plán legislativních prací vlády, a to v návaznosti na nařízení vlády č. 35/2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022. Důvodem návrhu na zvýšení je skutečnost, že na základě principu výpočtu výše uvedených náhrad dochází k tomu, že při každém zvýšení invalidního a pozůstalostního důchodu nebo výdělku poškozeného zaměstnance dochází ke snížení poskytované náhrady. Na rozdíl od ostatních poživatelů invalidních důchodů a pracujících občanů, k reálnému zvýšení pobíraných částek u poškozených a pozůstalých, kteří pobírají náhrady podle pracovněprávních předpisů, může dojít pouze v případě, že je jim na základě nařízení vlády zvýšen průměrný výdělek, do kterého jsou náhrady dopláceny. S účinností od 1. června 2022 dochází podle nařízení vlády o druhém zvýšení důchodů ke zvýšení procentní výměry důchodů o 8,2 %. Proto bylo rozhodnuto, aby od stejného data a o uvedené procento byly zvýšeny průměrné výdělky, do kterých jsou předmětné náhrady poškozeným a pozůstalým dopláceny. K vyhlášení nařízení vlády ve Sbírce zákonů, pokud k tomu již nedošlo, se očekává každým dnem. 

Autor: JUDr. Antonín Těšík