Může být pracovnělékařská prohlídka provedena v osobním volnu zaměstnance?
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
Mám dotaz k periodické zdravotní prohlídce. Může mi zaměstnavatel nařídit, abych tuto prohlídku absolvoval ve svém volném čase, nebo mi to má umožnit v rámci pracovní doby? Mohu žádat o proplacení jízdného k k závodnímu lékaři? A jak je to řešeno, pokud bych si náhodou cestou na tuto prohlídku (ve svém volnu, ale nařízenou zaměstnavatelem) zlomil například nohu? Jednalo by se o pracovní úraz?
Právní úprava služeb pracovnělékařské péče u nás vychází z řady mezinárodních dokumentů, z nichž je třeba jmenovat na prvním místě Úmluvu MOP č. 161 o závodních zdravotních službách (vyhláška č. 145/1988 Sb.) a směrnici 89/391/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úmluva č. 161 stanoví v článku 12, že „Dohled na zdraví pracovníků ve vztahu k práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; musí být bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.“ Tato Úmluva má ve smyslu Ústavy přednost před zákonem, protože se jedná o ratifikovanou mezinárodní smlouvu. Rámcová směrnice o BOZP zase v článku 6 odst. 5 stanoví „Náklady na bezpečnost, hygienu a ochranu zdraví při práci nesmějí v žádném případě nést zaměstnanci.“ Tento požadavek směrnice máme transponovaný do § 101 odst. 6 zákoníku práce (ZP).
Z uvedeného tedy - bez dalšího komentáře - vyplývá, že prohlídka nesmí být pro Vás spojena s jakoukoliv ztrátou a že musí být vykonána v pracovní době. Náš zákoník práce to také takto upravuje, ale jeho úprava není zcela přesně odpovídající výše uvedeným požadavkům mezinárodního práva.
Ustanovení § 101 odst. 6 ZP stanoví „Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“ Toto ustanovení odpovídá výše citované směrnici.
Ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) ZP říká „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem,“. I to odpovídá § 101 odst. 6 ZP – vyplývá z něj, že prohlídka je považována za výkon práce a že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci případnou ztrátu na výdělku s ní spojenou.
Tomu ale pak neodpovídá bod 2 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, kde se uvádí „Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“ Příloha nařízení vlády č. 590/2006 Sb. vyjmenovává okruh důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance a to je ten legislativní rozpor, překážka v práci není výkon práce.
Legislativci o tom ví a dá se předpokládat, že se bude tento problém řešit při novele zákoníku práce. V každém případě však trvejte na tom, aby Vás zaměstnavatel vyslal na prohlídku v pracovní době a zameškanou dobu Vám nahradil. Pokud Vám vzniknou cestovní náklady, můžete je po zaměstnavateli požadovat s odkazem na § 101 odst. 6 ZP.
Každý úraz utrpěný v souvislosti s vyšetřením u poskytovatele zdravotních služeb prováděným na příkaz zaměstnavatele je ve smyslu § 274 odst. 1 ZP považován za pracovní úraz, neboť vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele je úkonem přímo souvisejícím s plněním pracovních úkolů.
ZDROJ: BOZPINFO
AUTOR: DANDOVÁ EVA
