Jdi na obsah Jdi na menu
 


Navýšení těžebních poplatků na desetinásobek zlikviduje těžbu hnědého uhlí, tvrdí odboráři

2. 7. 2014

 

 

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zvýšení úhrad z vydobytých nerostů a z dobývacích prostorů je nedostatečné. Za hnědé uhlí nyní odvádí těžaři státu jeden a půl procenta z tržní ceny, poplatek má vzrůst až na deset procent i více.Zvýšení poplatku prý nebude administrativně složité, deset procent jako maximální výši umožňuje už stávající legislativa.


„Cena se bude bezesporu měnit. Na tom už je dnes ve vládě shoda. Stát nyní dostává jeden a půl, respektive po různých přepočtech devět desetin procenta z tržní ceny svého majetku. Černé uhlí má pět desetin procenta. To je opravdu málo,“ prohlásil Brabec.

 

Těžařům se zvýšení poplatku nelíbí. „Považujeme za přijatelné, pokud by došlo k postupnému zvýšení úhrady z vydobytých nerostů, ale nikoli skokově a nesymetricky. V případě skokového zvýšení poplatků z hnědého uhlí dojde v následujících deseti letech k zatížení ekonomiky těžební společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal o zhruba 3,5 miliardy korun, což se negativně promítne do mosteckého regionu,“ řekl mluvčí skupiny Czech Coal David Vidomus.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá v současné době novelu horního zákona, která velmi pravděpodobně umožní státu jí ještě výše nad desetiprocentní hranici. Ministr Brabec ji ale zatím překračovat nechce.

 

Zaměstnavatelé i odbory z těžebního odvětví se shodují v tom, že vládní návrh přímo ohrožuje další působení důlních společností a tím i tisíce pracovních míst v regionech postižených nejvyšší nezaměstnaností v Česku. Podle nichjde o krok ohrožující energetickou bezpečnost ČR. Proto hornické odbory vypracovaly analytický materiál nazvaný:

 

„5 kritických bodů k záměru 10krát navýšit platby za těžbu hnědého uhlí“

 

Jde o krok ohrožující energetickou bezpečnost ČR

Plánovaný zásah ve svých důsledcích radikálně sníží tržní konkurenceschopnost uhlí, a tedy zlikviduje těžbu hnědého uhlí v České republice. Za aktuální situace geopolitické (Ukrajina a ruský plyn) a mezinárodně ekologické (Německo a jaderná energie) jde o zásah, který ohrozí energetickou i ekonomickou bezpečnost ČR.

 

Příjmy státního rozpočtu nezvýší, ale sníží

Motivem změny je snaha zvýšit příjem státního rozpočtu. Ve skutečnosti ho sníží, neboť návrh je založen jen na čistě aritmetické úvaze – 10x zvýšit poplatek znamená 10x vyšší příjem. Desetinásobek ale převyšuje hranici, kdy je ekonomický subjekt schopen nalézt vyváženost mezi daňovou zátěží a přirozeným ziskem. Proto těžební firmy omezí nebo zastaví těžbu, což sníží jejich odvod na daně z příjmu i DPH.

 

Zásah zvýší nezaměstnanost v citlivých regionech.

Ekonomicky ohrožené těžební firmy budou donuceny omezit těžbu, propustí část horníků a omezí nebo zruší nákup služeb včetně oprav a odběrů nové techniky, což dopadne na další české podniky, mimo jiné strojírenského charakteru. Neekonomičnost těžby sníží dobrovolnou podporu, kterou těžaři poskytují obcím a krajům, takže budou ohrožena další pracovní místa v již nyní postižených lokalitách.

 

Zvýšený odvod zaplatí 1,5 miliónu občanů ČR v ceně tepla

Okamžitě skokově zdraží ta část zásob hnědého uhlí, kterou i nadále budou těžaři schopni za ekonomicky únosných podmínek dobývat. Navrhované zvýšení úhrad z vytěženého uhlí se proto přirozeně promítne do ceny hnědého uhlí a produktů z něj vyráběných, především do ceny tepla (na ceně tepla z uhlí je závislých 1,5 milionu občanů ČR). V důsledku se změní i primární trh s energetickými surovinami, kdy domácí hnědé uhlí ztratí konkurenceschopnost a začne se vyplácet dovoz ze zahraničí. Například v současnosti těžené hnědé uhlí ze stávajících německých dolů není zatíženo žádným poplatkem.

 

Jde o krok diskriminační, který povede k arbitrážím a stížnostem u Ústavního soudu

Nápad selektivně zatížit těžbu hnědého uhlí 10x vyšším poplatkem a ostatní těžební firmy jen 2x vyšší sazbou je diskriminační krok zaměřený pouze proti jednomu - a navíc u nás nejrozšířenějšímu – sektoru těžby. Navíc kolize s tzv. „Horním zákonem“ umožní firmám efektivní obranu u Ústavního soudu nebo u mezinárodních arbitráží. Systémově jde o krok nekoncepční, neboť správně by mu mělo předcházet schválení Státní energetické koncepce.

 

 

 

 

autor:(kov)

zdroj:www.e-sondy.cz