Nešlapejme po své průmyslové tradici
Prý je to podobné jako s počítačem. Když se zasekne, potřebuje restartovat. A tři kraje v České republice se „zasekly“ a nejsou schopné se samy z hromady ekonomických a sociálních problémů vyhrabat. Šancí pro tyto regiony, mezi něž patří i Ústecký, má být právě Restart – Strategie hospodářské restrukturalizace schválená začátkem roku vládou. Co může kraji Restart přinést? A máme vůli velkorysý plán realizovat? Zeptala jsem se Gabriely Nekolové, která se na tvorbě Strategie a následných akčních plánů významně podílí.
Nevím, jestli jsem udělala dobře, ale začala jsem Restart číst od vstupní analýzy, tedy to je dost zoufalé čtení...
Je to pravda. Vstupní analýza popisuje všechny ty obrovské problémy, se kterými se strukturálně postižené kraje už dlouho potýkají. Nepopisuje ale jen problémy, i jejich příčiny a vazby mezi nimi. To je klíčové, abychom nezůstali jen u hašení, ale dostali se k odstranění příčin dnešních potíží. Mnohé ekonomické a sociální problémy přerostly do takové míry, že už nejsou pouze důsledkem pokulhávající ekonomiky, ale staly se bariérou, proč se nám nedaří ekonomiku nastartovat.
Podívejme se na to tedy pozitivněji. Ukázala vstupní analýza nějaké silné stránky, na kterých může kraj stavět?
Určitě. Silnou stránkou je blízkost hlavním dopravním uzlům Praze a Německu, což je zajímavá kombinace pro investory. Pozitivem je průmyslová tradice regionu. My si po ní trochu sami šlapeme, kritizujeme ji a popíráme, ale třeba novými investory je vnímána pozitivně, neboť na tento průmysl byly v minulosti navázány školy, výzkumné organizace. Na takové know-how se dá poměrně rychle navázat a obnovit ho. Například v oblasti chemického průmyslu a s ním souvisejícího výzkumu má region obrovský rozvojový potenciál.
Když hovoříte o průmyslové tradici regionu, nemůžeme opomenout také těžbu uhlí a energetiku. Podle některých ohlasů Strategie znamená „likvidaci uhelného skanzenu“ v Ústeckém kraji (tisková zpráva Hnutí Duha)...
My to vnímáme jinak. Z hospodářské tradice každého z těch regionů jsme vyšli, chceme ji transformovat, modernizovat, provázat s novými technologiemi, nikoliv ji popřít a stavět na zelené louce. Dočetla jsem se, že Strategie je potvrzením toho, že se má v Ústeckém kraji zastavit těžba. Naopak, Strategií reagujeme na to, že k tomu prostě jednoho dne dojde a kraji chybí „plán bé“.
Nedostal se Ústecký kraj trochu na okraj zájmu, stále se hovoří o útlumu těžby na Ostravsku, stát zachraňuje zdejší horníky i technické památky...
Vnímám to podobně a z pozice předsedkyně tripartity jsem se mnohokrát ohradila, že to nepovažujeme za správné a spravedlivé. V Moravskoslezském kraji eskaluje nějaký problém většinou ve velkém rozměru. Když se propouští, je to v tisících, když se utlumuje těžba, je to vždy rychlé. V Ústeckém kraji je třeba útlum těžby postupný a dlouhodobě známý, takže si na problém zvykneme, naučíme se s ním žít a nevzniká potřebně silný požadavek na jeho řešení. Severní Morava se umí daleko více semknout a být důraznější ve svých požadavcích než představitelé Ústeckého kraje dosud byli.
Pro oblast Mostecka by mohla být zásadní koncepce Využití území po těžbě. Jak postupuje a co přinese?
Stále se na ní pracuje, je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a její snahou je připravit se na to, co nás v rámci rekultivační a revitalizační činnosti v horizontu 30-40 let čeká. V budoucnu má vzniknout šest jezer, která budou zabírat obrovskou část kraje, takže je třeba hned na začátku identifikovat možné problémy a odstranit je. Zatím neexistuje žádný plán, jak je využít. Mohou to být přečerpávací elektrárny, zásobárna vody, chov ryb… Nyní máme příležitost pilotně problémy řešit na případech jezera Most a Milada, můžeme se poučit a nastavit do budoucna systém správně.
Existují nějaké priority v jaké oblasti začít?
Ne, vše musí jít ruku v ruce. Není možné stavět silnice, když po nich nebudou jezdit kamiony do továren, není možné lákat investory, když jim neumíme nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu... Jednotlivé pilíře Strategie jsou důležité ve své vzájemné vazbě.
Věříte, že se plány podaří uvést ve skutečnost? Mají krajští lídři sílu? Vůli? A schopnosti?
Nechtěli jsme vytvořit Strategii, která perfektně popíše problémy, ale nikdy se nezrealizuje. Nemůžeme ovšem čekat řešení během jednoho roku, je to proces na 10, spíš 20 let. Ale chceme začít co nejrychleji a připravujeme akční plán co nejkonkrétněji. Každý rok budeme vládě znovu a znovu předkládat vyhodnocení a nové návrhy. Musíme neustále živit pozornost vlády i regionu, aby celá strategie nevyšuměla.
Gabriela Nekolová je od letošního roku náměstkyní ministryně práce a sociálních věcí.
článek vyšel v Důlních novinách č.1/2017 (Důlní noviny – vydává Vršanská uhelná a.s.)
autor, foto: (kat)
zdroj: Sev.en
