Odborový svaz PHGN

Komplexní materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny nejdříve v roce 2038 byl 1. února nečekaně stažen z jednání vlády, nyní ho připomínkují ministerstva a vybrané instituce. Proti tomuto rozhodnutí se ohradili jak odborníci, tak i zástupci průmyslu a odbory. Odborovou centrálu ČMKOS v komisi zastupuje předseda Odborového svazu PHGN Rostislav Palička, kterému HGN položil několik otázek. 

Jak se díváte na rozhodnutí vlády a náhlý politický tlak některých ministrů na posunutí tohoto termínu o pět let dříve na rok 2033? 
Začal bych poslední tripartitou, která jednala i o této otázce. Oceňuji, že ministr průmyslu a obchodu a jeden z předsedů Uhelné komise Karel Havlíček stojí za doporučením komise a rokem 2038. Snaha některých ministrů vlády ukončit využívání uhlí již v roce 2033 je nepochopitelná a mimo realitu. Pokud by vláda Andreje Babiše tomuto tlaku podlehla, zpochybnila by víc než rok a půl práce desítek odborníků v Uhelné komisi. A k tomu doufám nedojde. 

To byl důvod zveřejnění společného prohlášení ČMKOS a OS PHGN? 
Uhlí, jeho těžba a zpracování je doménou především našeho odborového svazu. Po veřejném prohlášení ministrů za ČSSD, že budou ve vládě hlasovat proti doporučení Uhelné komise, jsme cítili potřebu se rovněž veřejně vyjádřit. Připravili jsme prohlášení, a protože v Uhelné komisi zastupuji ČMKOS, považoval jsem za důležité, aby se k němu připojila i odborová centrála. To se po domluvě s předsedou ČMKOS Josefem Středulou stalo. 

Jak vnímáte tlak ministrů zvrátit doporučení Uhelné komise? 
Ministři za ČSSD Jan Hamáček, Tomáš Petříček, Jana Maláčová, Lubomír Zaorálek a za ANO Alena Schillerová, Richard Brabec, Robert Plaga a Jan Blatný si zřejmě neuvědomují, nebo je jim to jedno, že veřejně zpochybňují práci a doporučení poradního orgánu vlády. Odborníci ve třech pracovních skupinách odváděli poctivou a náročnou práci. Na roku 2038 se shodli zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců a další organizace. Rok 2038 je pro nás kompromis a první možný termín, kdy lze uvažovat o ukončení uhlí. Ovšem s jednou základní podmínkou, že budou k dispozici náhradní zdroje za uhlí. Je jasné, že obnovitelné zdroje to nejsou a nebudou. Pokud vláda odmítne návrh Uhelné komise a schválí rok 2033, ohrozí firmy i domácnosti. Jestliže uhlí nenahradí spolehlivými zdroji, zažijeme výpadky elektrické energie a tepla a okruh lidí postižených energetickou chudobou se ještě více rozšíří. Firmy, aby to přežily, budou muset změnit formy podnikání. V každém případě, a to je prokázané mnoha studiemi, OZE nejsou a nebudou schopné spolehlivě a za dostupnou cenu nahradit uhlí při výrobě elektřiny a tepla. 

Na únorovém jednání rada svazu rozhodla, že konání sněmu přesune z března na duben do Prahy.  Je to stále reálné? 
Zhoršující se pandemická situace napovídá, že konání sněmu bude muset proběhnout elektronickou formou. Naše pracoviště v Praze připraví videokonferenci, podobně jako když pořádáme jednání rady svazu, s následným hlasováním per rollam. Delegáti dostanou zavčas všechny potřebné materiály v elektronické podobě, aby mohli kvalifikovaně rozhodovat. Uvědomujeme si, že videokonferenci pro 55 delegátů nebude jednoduché zorganizovat, přesto věřím, že to zvládneme. Videokonference nemůže plnohodnotně nahradit osobní setkání lidí v jednacím sále. Všichni si přejeme návrat k normálu, ale musíme jednat ve prospěch odborového svazu a jeho členů. 

Zúčastnil jste se vyvezení posledního vozíku uhlí z Dolu Darkov. Jak jste to prožíval jako bývalý dlouholetý předák razičského kolektivu z Dolu Paskov? 
Když se zavírá důl, je to pro každého horníka smutná událost. O to smutnější, že symbolické vyvezení posledního vozíku z Dolu Darkov muselo z důvodu vážné epidemiologické situace proběhnout pouze v úzkém kruhu. Nemohli být pozváni všichni ti, kteří by se zcela jistě rádi s Dolem Darkov rozloučili podle tradice. Také sobotní vyvezení posledního vozíku z Dolu ČSA, kterého se zúčastnil předseda SHO OKD Jiří Waloszek, proběhlo komorně. Dosažitelné uhlí z Dolu Darkov bylo již vytěženo a provoz dolu byl neekonomický, což lze pochopit. V Dole ČSA ale zůstane uhlí, které se mohlo vytěžit. Takové akce jsou ale především o lidech, kteří za těmi miliony tun, metrů, strojů a výkonů stáli, a kteří práci na šachtě obětovali někdy osobní i rodinný život, někdy zdraví, a bohužel někteří i život. O to je smutnější, že se horníci nemohli se svojí šachtou rozloučit osobně. 

Co bude dál? 
V OKD tak zůstanou v provozu pouze doly ČSM-jih a ČSM-sever, které budou dávat práci třem tisícovkám lidí. Až skončí i ony, možná už v roce 2022, skončí poslední hlubinná těžba v České republice. Černé uhlí bude ale Moravskoslezský kraj i nadále potřebovat. Ročně kraj a místní firmy spotřebují šest milionů tun černého uhlí. Region tak přijde o pracovní místa a o kvalitní černé uhlí, které bude muset dovážet za drahé peníze ze zahraničí. To je rozhodování a plánování postavené na hlavu. 

Předseda OS PHGN Rostislav Palička

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN 3/2021