Odborový svaz PHGN

V lomu ČSA se po schválení změny plánu sanací a rekultivací pokračuje v závěrečné etapě prací, kterými se zahladí následky těžby. Podle posledních moderních přístupů dostává větší prostor po ukončení těžby příroda. Ve vytěženém lomu ČSA, který patří skupině Sev.en Česká energie, vyhlásilo v říjnu Ministerstvo životního prostředí národní přírodní památku.

V lomu ČSA pokračují sanační práce

Území vytěženého lomu ČSA je připraveno k závěrečné etapě rekultivací a sanací. „Těžba jako taková tu už skončila. V rámci sanací, tedy „úklidu“ území, zde dotěžujeme zbytky uhelné sloje. V těžbě v lomu ČSA jsme došli až na územní ekologické limity, které stanovila vláda v roce 1991. Přestože za nimi jsou miliony tun nejkvalitnějšího uhlí, které je v Česku k mání, dál těžit nemůžeme, a tak končíme,“ říká Petr Lenc, ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Česká energie. Jakmile těžba v lomu skončí, každý těžař po sobě musí uklidit: zlikvidovat technologii, uvést prostor do bezpečného, stabilního stavu a připravit území na další využití. Velká část těžební jámy už rekultivací prošla. Tam, kde se těžilo, jsou dnes vodní plochy, pole, louky, les. Dosud se v lomu ČSA zrekultivovalo 2 800 ha plochy a dalších bezmála 1 200 ha se ještě musí dokončit a 500 ha plochy zaplní budoucí jezero. V rámci sanací už došlo k přesunu více jak tří miliónů kubíků zeminy a další bezmála milión a půl kubíků zeminy bude přesunut během následujících sanačních prací.

Na dně lomu vzniká rezervoár čisté vody

Ve zbytkové jámě lomu ČSA se už vytváří základ budoucího jezera. Protože je lom stále ještě aktivní, probíhají sanační práce a příprava na budoucím gravitačním svedení veškerých vod z vlastního povodí do prostoru zbytkové jámy. K plnohodnotnému přirozenému napouštění jezera zatím nedochází. Už nyní se ale na dně lomu hromadí voda, hladina stoupá a je nutné pečlivě hlídat její kvalitu. Kvalitu vody v budoucím jezeře hlídá externí odborná firma ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem za pomoci moderních technologií. Společnost ENKI spolupracuje při kontrole kvality vody s ČZU. Pravidelně odebírají vzorky vody v budoucím jezeře a na budoucích zdrojích napouštění v různých hloubkách. Kontroly se zaměřují na chemické složení, zooplankton, fytoplankton, proměřují základní fyzikálně chemické parametry, jako jsou průhlednost vody, vodivost, koncentrace kyslíku, pH a jejich stratifikaci od hladiny ke dnu. Kvalitu vody zkontrolovala i Česká inspekce životního prostředí. Z výsledků kontroly vyplynulo, že údaje ze vzorků odebraných ČIŽP, ENKI a ČZU jsou shodné. Nedochází k porušování vodního zákona, nedovolenému vypouštění důlních vod do vod povrchových a ani k ohrožení spodních vod. Podle všech zjištění je předpoklad, že voda v budoucím jezeře bude čistá a kvalitní.

Výše daru za ušetřené práce v území jádrové zóny je známá už dva roky

V severočeském regionu, kde ukončujeme těžbu uhlí, přistupujeme ke krajině i životu se vší zodpovědností a v souladu s tím, co nám ukládá zákon. Na sanace a rekultivace vytěženého lomu má těžební společnost Severní energetická, která těžbu v lomu ČSA prováděla, připravené finance ve výši bezmála dvě miliardy korun. To plně pokryje požadavky státu, coby majitele pozemků, a bude dost peněz na veškeré plány, které má stát s částí lomu ČSA, jíž se změna plánu sanací a rekultivací a především zapojení přirozené obnovy týká.

Potřebná částka se v čase mění. Její výši, která je v současné době na sanace a rekultivace lomu ČSA potřebná, stanovil tým expertů a vychází z aktuálních cen za nezbytné naplánované práce.

 „Konkrétně ještě musíme vynaložit 1,8 mld. korun oproti plánovaným 2,3 mld. Rozdíl 500 milionů korun si nenecháme, ačkoliv bychom mohli. K podobným částkám dospěly státem zadané studie z let 2022 a 2023. Vláda schválila, že úspora bude předána ve formě pozemků, daně a peněžního příspěvku. Hodnota pozemků byla pro příspěvek státu oceněna nezávislými znalci již v roce 2024, kdy si samostatný posudek vypracoval stát i my. Hodnota z obou posudků se výrazně nelišila,“ uvedl generální ředitel těžebních společností ze skupiny Sev.en Česká energie Petr Lenc.

Na zahlazení následků těžby nečerpá Severní energetická žádné peníze z veřejných zdrojů, jedná se výhradně o peníze těžební společnosti. „I tak jsme se rozhodli naše prostředky, které se vzhledem ke změně způsobu rekultivace a sanace schválené Vládou ČR v území jádrové zóny, tedy území se zapojením přirozené obnovy ušetřily, a které patří těžební společnosti, věnovat státu, potažmo obcím v našem sousedství. V této souvislosti je třeba odlišit úsporu za již provedené rekultivace mezi roky 2016 až 2022 a úsporu za ušetřené práce v území jádrové zóny, kde bude klasická rekultivace nahrazena sukcesí. Sečtením obou těchto částek, tedy úspory za odvedenou práci na rekultivaci, které se dohoda se státem o finančním daru netýká a úspory za zapojení přirozené obnovy, kterou darujeme státu, dostáváme částku jedné miliardy korun, o kterou nám Obvodní báňský úřad v Mostě povolil snížit rezervu na sanace a rekultivace,“ vysvětlil Petr Lenc. Nově zvolený způsob sanace a rekultivace lomu ČSA odpovídá moderním přírodovědeckým a ekologickým poznatkům a podporují ho příslušná vědecká pracoviště, odborníci i ekologické organizace.

Na bývalého propuštěného manažera společnosti REKULTIVACE podává současné vedení společnosti trestní oznámení

Informace o údajné manipulaci se sanací a rekultivací lomu pocházejí z velké míry od bývalého manažera naší společnosti REKULTIVACE, a.s., Tomáše Šolara. V minulosti jsme ho propustili a vedli s ním soudní spor, ve kterém nám dal soud za pravdu.

Nyní se objevily pro nás překvapivé informace o údajné korupci, podle kterých byl proces týkající se změn plánů sanací a rekultivací lomu ČSA údajně ovlivňován a manipulován předsedou Obvodního báňského úřadu v Mostě Milošem Matzem. Zdůrazňujeme, že mělo jít o manipulace v neprospěch naší těžební společnosti. Předsedu Matze měl podle vyjádření v médiích ovlivňovat právě někdejší manažer společnosti REKULTIVACE Tomáš Šolar. Vzhledem ke zveřejněným informacím v médiích provádíme vlastní interní šetření, nakolik byla soukromými zájmy bývalého manažera Tomáše Šolara poškozena společnost REKULTIVACE. Na propuštěného manažera Šolara jsme podali trestní oznámení.

V rámci projektu Green Mine otevřel lom ČSA své brány žákům a studentům škol

Území lomu ČSA čeká rozsáhlá přeměna, a to nejen z pohledu životního prostředí a tvorby krajiny, ale také v kontextu nových možností hospodářského využití, které dá novou ekonomickou perspektivu Mostecku. Snahou Skupiny Sev.en Česká energie je zapojit do plánování změn i veřejnost včetně dětí, pro něž je lom i jeho rekultivace živou učebnou. 

Proměnit území lomu ČSA v místo pro život i práci obyvatel si klade za cíl projekt Green Mine. Tento strategický transformační projekt financuje Operační program Spravedlivá transformace spolu se skupinou Sev.en Česká energie. Právě Sev.en s partnery zve odborníky i veřejnost k diskusi o budoucí podobě a přeměně celého území. Proto byl lom ČSA jako živá učebna zpřístupněn i žákům a studentům regionálních škol v sérii vzdělávacích terénních kurzů, na jejichž realizaci spolupracuje Sev.en s VUHU a.s. Most a Hospodářskou a sociální radou Ústeckého kraje.

„Tím, kdo bude jednou území po těžbě aktivně využívat, jsou dnešní děti, které ho po nás převezmou. Proto se snažíme jim celý proces těžby a následné obnovy krajiny vysvětlit a ukázat jim tak i nový rozvojový potenciál Mostecka. Těší nás obrovský zájem škol o toto téma i reakce prvních skupin žáků ze 7. a 14. základní školy v Mostě, kteří vzdělávací kurzy absolvovali,“ vysvětluje Pavel Farkač, vedoucí rozvojových projektů ze skupiny Sev.en. 

Projekt Green Mine nabízí školám zdarma celkem tři výukové programy zaměřené na environmentální a energetickou gramotnost:
1. Lom ČSA – inovativní řešení energetických zdrojů – pro 1. a 2. ročník SŠ
2. Energie budoucnosti – pro žáky 2. stupně ZŠ
3. Rekultivace krajiny – „Život jednoho lomu” - pro žáky 6. až 9. ročníků ZŠ, 1. a 2. ročníků SŠ

„Žáci se aktivně zapojují do úkolů, prostřednictvím nichž se učí porozumět například tomu, jak fungují obnovitelné zdroje, ukládání energie, jak se mění krajina, proč je důležitá ochrana vody nebo jak lze snižovat ekologickou stopu a podobně. Do vzdělávání jsme zapojili i nové technologie včetně virtuální reality. Nenahraditelným zážitkem je prohlídka samotného lomu“, vysvětlila Hana Matějková, lektorka VUHU. 

Pro školní rok 2025/2026 bylo vypsáno 20 termínů vzdělávacích kurzů. Aktuálně je zaregistrováno 11 škol z okresů Most a Chomutov. Každý z kurzů je pro 28 dětí. Do konce školního roku 2025/2026 jsou již všechny termíny plně obsazené. Další registrace škol bude možná opět v roce 2026.

„Vzdělávacími programy v projektu Green Mine projde v příštích letech na tisíc žáků a studentů škol z Ústeckého kraje. Doufám, že někteří z nich se stanou v budoucnu těmi, kdo budou území po těžbě dále rozvíjet i profesně,“ doplnil Pavel Farkač.

Projekt Green Mine – celková revitalizace a resocializace lomu ČSA je spolufinancován Evropskou unií z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Registrační číslo projektu: CZ.10.02.01/00/24_048/0000375

Nositel projektu: Sev.en Inntech a.s.

Partneři projektu:

VUHU a.s.
Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, z.s.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Výzkumný ústav pro krajinu, v. v. i.

ilustrační foto (AI Gemini)

Zdroj: Skupina Sev.en Česká energie