Odborový svaz PHGN

Letos došlo k některým změnám v sociálním zabezpečení. Konkrétně se týkají rent, dobrovolného důchodového pojištění a valorizace důchodů. I když k těmto změnám došlo již od 1. ledna 2022, právníci Odborového svazu PHGN dostávají dotazy a žádosti o vysvětlení zejména k úpravě rent a dobrovolného důchodového pojištění. Vypracovali proto článek, který osvětluje zmíněné problematiky. V tomto čísle uveřejňujeme první část, dokončení bude v příštím čísle HGN.

Valorizace důchodů 
Valorizaci důchodů pro rok 2022 upravuje nařízení vlády č. 356/2021 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022, ze dne 27. září 2021, účinné od 1. ledna 2022. 

Důchody starobní (invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí) přiznané před 1. lednem 2022 se zvyšují od 1. ledna 2022 tak, že: 
● základní výměra důchodu se zvyšuje o 350 Kč měsíčně (na 3 900 Kč), 
● procentní výměra důchodu se zvyšuje - o 1,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a 
● o 300 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši. Nově se v roce 2022 budou všechny důchody valorizovat od 1. ledna, a ne k datu splatnosti důchodu jako dosud. Proto bude poživatelům důchodů „navíc“ vyplacen valorizační doplatek (poměrná část valorizace za období od 1. ledna 2022 do dne výplaty důchodu). 

Renty 
Změna zákoníku práce 
Zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, s účinností od 30. července 2020 upravil § 271b odst. 3: 
„(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.“ 

KOMENTÁŘ 
Změna § 271b odst. 3, která byla přijata poslaneckým návrhem, upřesňuje nárok na rentu a její výši po dobu, kdy je poživatel renty evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Změna byla reakcí na nejednotný výklad původní úpravy. Platná úprava od 30. července 2020 tak stanoví, že 

● nárok na výplatu renty trvá po celou dobu evidence na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, 
● pro účely výpočtu renty se po tuto dobu považuje za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, minimální mzda platná v den prvého zařazení do evidence, - pokud však před zařazením do evidence pobíral rentu, na kterou vzniklo zaměstnanci právo za trvání pracovněprávního vztahu, přísluší mu tato renta ve stejné výši po celou dobu evidence, - po skončení evidence se u všech poškozených bude postupovat shodně tak, že renta bude příslušet ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem skutečně dosahovaným v tomto „novém“ zaměstnání (výdělek po pracovním úrazu nebo nemocí z povolání) a výdělkem před vznikem škody (původním), s případným připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Tato úprava se tedy týká těch zaměstnanců, kteří pobírají rentu a po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, se jim podaří nové (druhé, třetí) pracovní uplatnění. V těchto případech by se nadále nemělo při výpočtu renty vycházet z renty, kterou měl zaměstnanec v posledním zaměstnání, ale mělo by se vycházet z výdělku před vznikem škody, tedy „jít znovu na začátek“. Ruší se tedy používání „stop výdělku“. 

Přechodné ustanovení k této úpravě stanoví, že renty přiznané dle dosavadního zákoníku práce náleží ode dne účinnosti ve výši podle nové úpravy. Nelze o případné „doplatky“ žádat zpětně. Nutno zdůraznit, že i tato poslední změna se týká pouze rent přiznaných dle stávajícího zákoníku práce, tedy zákona č. 262/2006 Sb., v kterémkoliv znění od roku 2007, kdy nabyl účinnosti. Rent přiznaných dle předchozí právní úpravy se změna netýká. 

Valorizace rent 
Valorizaci rent pro rok 2022 upravuje nařízení vlády č. 508/2021 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých se zvyšuje o 1,3 % a o 300 Kč. 

ilustrační foto (Pixabay)

Autor: JUDr. Antonín Těšík, právník svazu 
(Zdroj: MPSV, ČS) 

Článek vyšel v HGN 2/2022