Vláda: V návrhu novely horního zákona se ruší pětiletá moratoria na cenu surovin.
Na jednání v pondělí 17. června 2019 se vláda Andreje Babiše zabývala také několika tématy souvisejícími s těžbou nerostného bohatství. Schválila návrh novely horního zákona, kterým chce zrušit dosavadní systém pětiletých moratorií na zvyšování úhrady za vytěžený nerost. Podle vlády je tento způsob stanovení úhrad nepružný a neumožňuje státu adekvátně reagovat na významné posuny ceny nerostů na trhu. Aktuální pětileté období se ale vláda zavázala dodržet, změna by proto měla platit až od 1. ledna 2022.
Zároveň také vláda zpřísní pro těžaře pravidla v oblasti tvorby, správy a použití rezerv na sanace a rekultivace a na vypořádání důlních škod. Nově jim bude uložena povinnost tu část rezerv, kterou podnikatelé vytvořili do roku 2006 pouze účetně a dosud ji nespotřebovali, uložit nejpozději do 30. června 2022 na zvláštní vázané účty v bance. Všechny rezervy na sanace a rekultivace budou muset být reálně, nikoli už jen účetně, a disponovat s těmito prostředky bude možné jen se souhlasem báňského úřadu.
Vláda současně schválila také harmonogram přípravy zcela nové báňské legislativy. Podle ministrů je stávající báňská legislativa již nevyhovující a je třeba ji kompletně přepracovat. Největší problémy vláda vidí především v potřebě důslednější ochrany tzv. kritických a superstrategických surovin Evropské unie a také ložisek tantalu, zirkonia, titanu, zlata, lithia a uranu. Ministerstvo průmyslu a obchodu má do 30. listopadu 2019 zpracovat kompletní analýzu báňské legislativy a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem do 31. června 2020 analyzovat současný horní zákon a geologický zákon z pohledu zajištění požadavků Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů.
Kabinet také řešil další postup v oblasti provozování a správy dokončených a plánovaných hydrických rekultivací zbytkových jam po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Zaplavování bývalých hnědouhelných dolů, které se již osvědčilo u jezer Chabařovice a Most, se má do budoucna týkat i jam po dolech ČSA a Vršany. Výsledkem by měl být vznik rozlehlých vodních ploch, které se navíc stanou součástí boje proti suchu – zadrží vodu v ČR a zároveň by měly být vytvořeny podmínky pro jejich možné vodohospodářské využití. Jejich správou a provozem by měl být pověřen státní podnik Palivový kombinát Ústí.
Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 17. června 2019 řešila mj. novelu horního zákona.
Zdroj, foto: Úřad vlády ČR
