Odborový svaz PHGN

V roce 2025 bylo v České republice nově hlášeno 43 704 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 15 473 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,499 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Oproti předcházejícímu roku tak došlo v roce 2025 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 0,3 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy tím došlo k nepatrnému poklesu. Počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny za posledních 10 let je znázorněn v grafu č. 1.

Celkově 42 541 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny. Z tohoto počtu jich 15 086 utrpěly ženy.

Co se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2025 k nárůstu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,92 na hodnotu 0,93 (tj. o 1,1 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2025 stouplo o 1,4 %, a to na hodnotu 0,145 %. Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz stoupla z hodnoty 57,05 na hodnotu 57,17 kalendářních dnů, tj. o 0,2 %. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 846 osob, tj. o 16 osob více než v roce 2024.

Ukazatele pracovní úrazovosti se vztahují ke 4,707 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V letech 2016–2025 došlo u pojištěných mužů k poklesu počtu o 1 % a u žen k nárůstu počtu o 7 %. Pojištěné osoby byly v roce 2025 evidovány v poměru ženy 50,9 % – muži 49,1 %. V roce 1993 (vznik ČR) činil tento poměr ženy 45,0 % – muži 55,0 % a postupně se počet žen přibližoval počtu mužů, až v roce 2021 došlo k vyrovnání poměru na 50,0 % - 50,0 %. Od roku 2022 tak došlo k převaze žen nad muži v počtu pojištěných osob. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly ČSÚ již od roku 2012 statisticky sledovány (zdroj ČSÚ).

V roce 2025 bylo vykázáno 87 smrtelných pracovních úrazů, což je značný meziroční nárůst a jedná se o návrat k hodnotám z let 2021 a 2022. V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok. Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a pohyboval se v rozmezí 100–200 případů za rok. V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok a v roce 2019 se tento rekord zopakoval (95 případů). Velký nárůst počtu případů v roce 2018 byl způsoben značným počtem hromadných úrazů způsobených jen třemi událostmi. V letech 2020, 2021 a 2023 byly evidovány také tři události s hromadnými případy, ale následky nebyly tak fatální jako v roce 2018. V letech 2022 a 2024 se hromadný případ udál jen jeden a v roce 2025 případy čtyři. V grafu č. 2 je znázorněn počet smrtelných pracovních úrazů za posledních 10 let (zdroj ČSÚ, SÚIP, ČBÚ).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny byla v roce 2025 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (32 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (39 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina „Pozemní vozidla“ (30 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle závažnosti bylo evidováno i v letech minulých.

Podrobnější informace o pracovních úrazech se dají vyjádřit zdroji úrazu, činnostmi při úrazu a místy úrazu. Počty a procenta jsou uvedeny v následujících tabulkách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny.

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny bylo v roce 2025 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (37,7 %). Na druhém místě byla „chůze“ (22,0 %), na místě třetím činnost „řezání“ (3,9 %)). Tyto tři činnosti dohromady zaznamenaly 63,6 % případů.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2025 v místě úrazu „výrobní prostor atd.“ (30,1 %). Na druhém místě se umístila „výroba, továrna, dílna“ (9,2 %) a třetí byl „prostor užívaný hlavně pro skladování, nakládku a vykládku“ (8,1 %).  Tato tři místa dohromady zaznamenala 47,4 % případů.

Zdroj úrazu

Nejvíce případů se událo v roce 2025 ve zdroji úrazu Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti (32,1 %,), dále to byly Budovy, konstrukce, povrchy uvnitř i vně (29,8 %) a na třetím místě Ruční nářadí (8,4 %). Tyto tři zdroje úrazu dohromady zaznamenaly 70,3 % případů.

Zdroj, tabulky: bozpinfo.cz

Autor: Petr Mrkvička