Odborový svaz PHGN

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením představuje důležitou součást moderního pracovního trhu a zároveň významný prvek společenské odpovědnosti zaměstnavatelů. Integrace osob se zdravotním omezením do pracovního procesu přináší řadu přínosů nejen samotným zaměstnancům, ale také firmám a celé společnosti. Současně však vyžaduje zvýšenou pozornost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

U zdravotně postižených zaměstnanců je vhodné provádět individuální posouzení rizik a pravidelně jej aktualizovat. Pracoviště musí být upraveno tak, aby zaměstnanec mohl práci vykonávat bezpečně a bez zbytečných překážek. Mezi nejčastější opatření patří: bezbariérový přístup; úprava pracovního stolu a sedadel; speciální technické pomůcky; úprava pracovních postupů; možnost práce z domova nebo flexibilní pracovní doba apod.

Velký význam mají pracovnělékařské služby. Poskytovatel pracovnělékařských služeb posuzuje zdravotní způsobilost zaměstnance k práci a může doporučit konkrétní omezení nebo opatření. Školení BOZP musí být srozumitelné a přizpůsobené možnostem zaměstnance. U některých pracovníků je nutné: používat jednodušší formulace; zařadit praktické ukázky; prodloužit dobu školení; využít vizuální materiály; opakovat důležité informace častěji. 

Klíčovou roli při zaměstnávání zdravotně postižených osob hraje ergonomie. Důležité je zejména správné uspořádání pracovního místa; minimalizace jednostranné zátěže; možnost střídání pracovních poloh; dostatečné přestávky; omezení nadměrné fyzické zátěže.

Osoby se zdravotním postižením mohou být citlivější na psychosociální zátěž, například: stres, pracovní tlak, nevhodnou komunikaci, diskriminaci, sociální izolaci. U zaměstnanců s psychickým onemocněním nebo poruchami koncentrace je nutné dbát na omezení stresu a vytvoření stabilního pracovního režimu. Zaměstnavatel by měl podporovat inkluzivní pracovní prostředí a dbát na prevenci šikany či nevhodného zacházení. Velký význam má otevřená komunikace, podpora kolektivu a individuální přístup vedoucích pracovníků.

Součástí BOZP je také připravenost na mimořádné události. Zaměstnanec musí prokazatelně porozumět postupům při mimořádných událostech. U zdravotně postižených zaměstnanců je nutné zohlednit jejich možnosti při evakuaci budovy, požáru, výpadku energií, krizových situacích. Evakuační plány by měly obsahovat konkrétní postupy pomoci osobám s omezenou pohyblivostí, sluchovým nebo zrakovým postižením. Důležitá je také praktická příprava a nácvik.

Podpora zaměstnanců se zdravotním postižením

Podle § 103 odst. 5 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, vyhrazování pracovních míst, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.

Například v občanském sdružení Život bez bariér se mohou zdravotně postižení zapojit do všech pracovních činností. Jsou zaměstnáni v textilní a keramické dílně, na administrativních a finančních pozicích, v oblasti údržby a pomocných prací i v oblasti sociálních služeb. Působí také jako lektoři počítačových dovedností nebo finanční gramotnosti.

„Zaměstnanci vozíčkáři mají výškově nastavitelný stůl, bezbariérové sociální zázemí, vstup do objektu a pohyb po celém objektu bezbariérově. Mají k dispozici i zvláštní pomůcky pro zkvalitnění práce, jako například podávátko pro různé předměty, výškově nastavitelné skříňky pro administrativní práci. I vypínače na světla jsou níže zabudované – ve výši 80 cm. Na okna jsou zabudovaná táhla, aby si sedící sám otevřel okno. Bonusem je zapůjčení vertikalizačního vozíku, který je výškově nastavitelný, zvedací. V dílnách jsou pracovní místa upravena podle konkrétního zdravotního postižení pracovníků. Asistent připravuje materiál pro výrobu a dohlíží na průběh pracovní aktivity,“ říká ředitelka organizace Jitka Fučíková.

Na osoby s duševním onemocněním se zaměřuje sociální podnik FOVY s.r.o. z Havlíčkova Brodu. „Osoby s handicapem dlouhodobě tvoří více než 80 % všech zaměstnanců, kterých je přes 200,“ říká PR manažerka Pavlína Strašilová. „Nejsou to jen osoby s duševním onemocněním, máme také zaměstnance s fyzickým a někdy i mentálním handicapem. Vždy zvažujeme, zda se konkrétní uchazeč hodí na konkrétní pozici, na kterou se hlásí,“ doplňuje.

Zaměstnanci zde pracují v gastronomii, v šicí dílně, prádelně, v lese nebo při údržbě zeleně, vykonávají úklidové služby, kompletační činnosti nebo vyrábí keramiku. Skladba činností je různorodá a z hlediska ohrožení zdraví zahrnuje 1.-3. kategorii práce. Pracovní náplň je přizpůsobena možnostem každého zaměstnance tak, aby zastával pouze takovou činnost, kterou zvládne a kterou povolí lékař.

Rozsah a množství pracovních úrazů není ve FOVY jiný než v běžných firmách. Jednou až dvakrát do roka dojde k lehčím úrazům jako je přiskřípnutí prstu, řezná rána, v gastro provozech opaření, uklouznutí po mokrém povrchu apod.

Individuální školení bezpečnosti práce a požární ochrany před nástupem zaměstnance do práce zahrnuje i přípravu na mimořádné události. Skupinově jsou pak zaměstnanci školeni vždy jednou za 2 roky. Vybraným zaměstnancům podnik zajišťuje školení první pomoci s praktickým cvičením. Jinak se v podniku příliš nerozlišuje, jestli jde o zdravého nebo zdravotně postiženého zaměstnance. Všichni bez rozdílu mohou využít například program péče a podpory, který obsahuje pravidelné či mimořádné a vyžádané rozhovory s personalistou přiděleným pro konkrétní dílnu. „Zaměstnanci se mohou svěřit, s čím nejsou v práci spokojeni, co je trápí a co by potřebovali jinak, případně i s osobními problémy. Vědí, že mohou přijít kdykoliv a s jakýmkoliv problémem. Úkolem personalisty je nabídnout zaměstnanci možnosti řešení, dohodnout se na dalším postupu, případně i třeba zaměstnance nakontaktovat na další kompetentní osoby v případě, že je potřeba odborná pomoc,“ říká personalistka Lucie Hažmuková a dodává, že je možné také zaměstnancům řešícím zdravotní potíže vyjít vstříc přizpůsobením pracovní doby či přechodným snížením úvazku. „Zaměstnanci při rozhovorech s personalistou dobrovolně zpracovávají tzv. schéma varovných signálů v práci, kde mohou popsat svůj projev chování při zhoršení psychického stavu. Díky tomu pak personalista, případně vedoucí pracovník může snadněji zachytit, že se s konkrétním zaměstnancem něco děje a může poskytnout pomoc a podporu v práci i v případě, že zaměstnanec vzhledem k horšícímu se psychickému stavu již není schopen si o pomoc říci sám,“ vysvětluje Lucie Hažmuková.

„FOVY je dceřinou společností FOKUSU Vysočina, neziskové organizace s dlouholetou zkušeností v podpoře lidí s duševním onemocněním. I kvůli tomuto silnému zázemí a úzké spolupráci nejsou naši zaměstnanci na případné obtíže sami - v případě potřeby se mohou obrátit na odborníky,“ doplňuje Pavlína Strašilová. U zaměstnance se počítá i s delší dobou pracovní neschopnosti. Pokud skončí platnost pracovní smlouvy, může se kdykoli vrátit. Díky týmu podpory personalistů se potíže daří odhalit v rané fázi a včas nastavit opatření.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zákona o zaměstnanosti

Podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se za osobu se zdravotním postižením považuje fyzická osoba, která byla orgánem sociálního zabezpečení uznána:

• invalidní ve třetím stupni,
• invalidní v prvním nebo druhém stupni,
• zdravotně znevýhodněná (fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti v tomto směru jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu).

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného čtyřprocentního podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele (§ 81 zákona o zaměstnanosti). Tuto povinnost zaměstnavatelé plní:

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele podle § 78 tohoto zákona, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nejedná-li se o spojenou osobu podle zákona o daních z příjmů, nebo odebíráním výrobků nebo služeb od integračních sociálních podniků podle zákona o integračním sociálním podniku, které zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením v pracovním poměru, nebo zadáváním zakázek těmto podnikům,

c) odvodem do státního rozpočtu, nebo

d) vzájemnou kombinací způsobů výše uvedených.

Na webových stránkách Úřadu práce je uveden seznam dodavatelů náhradního plnění. Došlo k omezení okruhu dodavatelů, od kterých lze náhradní plnění uplatnit. Nově nelze započítat plnění od dodavatele, který je vůči odběrateli tzv. spojenou osobou ve smyslu zákona o daních z příjmů (viz výše). Toto omezení se nevztahuje na integrační sociální podniky, které mohou poskytovat náhradní plnění i v případech spojenosti s odběratelem. Snížil se objem náhradního plnění, které může dodavatel poskytnout, na 14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením oproti dřívějšímu 28násobku.

Naopak se zvýšil odvod peněž státu u zaměstnavatelů, kteří nesplní povinný podíl ani zaměstnáváním, ani náhradním plněním. A došlo také ke zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Zaměstnavatelé, kteří uzavřeli s Úřadem práce dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce, mohou čerpat příspěvek až do výše 18 600 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance se zdravotním postižením.

Autor: Kateřina Hrubá

Zdroj: bozpinfo.cz

Foto ilustrační: Pixabay