Zelená transformace pod lupou: Těžba nerostů není hlavním zdrojem emisí, ukazují nová data
Zatímco svět usilovně hledá cesty, jak urychlit přechod k bezuhlíkové energetice, do centra pozornosti se stále častěji dostává i průmysl, který stojí na samém počátku tohoto úsilí – těžba surovin. Právě nerosty a kovy jsou totiž základními stavebními kameny větrných turbín, solárních panelů nebo baterií do elektromobilů. Mezinárodní konference těžebního a metalurgického průmyslu (ICMM) nyní přichází s unikátním datovým souborem, který přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jaký podíl na globálních emisích skleníkových plynů tento sektor skutečně má. A výsledky vyvracejí řadu zažitých představ.
Mýtus o uhlíkové stopě: Těžba kritických surovin je překvapivě čistá
Jedním z nejdůležitějších zjištění zprávy je, že samotná těžba nerostů nezbytných pro zelenou ekonomiku představuje z hlediska emisí jen zanedbatelný díl. Zatímco se často diskutuje o ekologické náročnosti dobývání lithia, kobaltu či mědi, data ukazují, že tyto obavy jsou z celkového pohledu nadnesené.
Těžba všech nerostných surovin s výjimkou uhlí se v roce 2024 podílela na celosvětových emisích skleníkových plynů pouhými 0,54 procenta. Pro srovnání – samotné fugitivní emise, tedy úniky metanu z uhelných dolů, představují více než čtyřnásobek tohoto čísla, konkrétně 2,46 % globálních emisí. Tento ostrý kontrast jasně ukazuje, že skutečným klimatickým problémem zůstává uhlí, jehož postupné utlumování je pro dosažení mezinárodních cílů naprosto zásadní.
Ocel a hliník: Hlavní výzva pro dekarbonizaci průmyslu
Pokud se zaměříme na celý hodnotový řetězec od vytěžené rudy až po finální kov, podíl emisí logicky roste. Těžební a metalurgický sektor jako celek (včetně zpracování) se ale i tak pohybuje ve středu tabulky. Emise takzvaného rozsahu 1 a 2 (přímé emise z provozu a emise z nakupované energie) dosáhly v roce 2024 hodnoty 3 % z těžby a 8 % ze zpracování kovů. To tento sektor řadí na šesté místo mezi globálními průmyslovými odvětvími – za energetiku, dopravu a zemědělství, a zhruba na stejnou úroveň jako ostatní zpracovatelský průmysl.
Zásadní zjištění ale přichází při detailnějším pohledu na strukturu těchto emisí. Ukazuje se, že celých 93 % emisí v rámci sektoru připadá na pouhé tři oblasti: výrobu oceli, výrobu hliníku a těžbu uhlí.
Právě ocel a hliník přitom patří mezi materiály, bez nichž se při budování nízkouhlíkové infrastruktury neobejdeme – od větrných elektráren po vysokorychlostní železnice. S rostoucí poptávkou po těchto kovech, kterou zelená transformace nevyhnutelně přinese, se jejich dekarbonizace stává naprosto klíčovou výzvou. Právě zde se otevírá největší prostor pro inovace a investice do čistších technologií.
Asijský rozměr a transparentní data
Dalším výrazným trendem je geografická koncentrace průmyslu. Celých 80 % emisí rozsahu 1 a 2 spojených s těžbou a metalurgií pochází z Asie. Tento fakt není překvapivý – odráží prostou realitu, že právě v Asii se nachází drtivá většina primárních dolů a zpracovatelských závodů pro klíčové světové komodity.
Soubor dat ICMM vznikl analýzou informací z více než 1700 provozů po celém světě, které dohromady pokrývají 87 % globální produkce 14 klíčových komodit. Zbývající objemy byly dopočítány na základě regionálních průměrů. Tvůrci datové sady zdůrazňují, že její účel není komerční ani soutěžní – není vhodná pro srovnávání jednotlivých firem či těžebních lokalit. Jejím smyslem je poskytnout politikům, investorům a veřejnosti transparentní a věrohodný základ pro pochopení skutečného vlivu těžby na klima.
„Právě absence aktuálních a veřejně dostupných dat vede k šíření zavádějících odhadů,“ vysvětluje Dr. Emma Gagen, ředitelka pro data a výzkum ICMM. „Naším cílem je podpořit informovanější dialog a dodat kontext pro udržitelný rozvoj a globální energetickou transformaci. Věříme, že tato data poslouží jako odrazový můstek pro vlastní analýzy všech zainteresovaných stran a pomohou nám společně zlepšovat jejich přesnost a pokrytí do budoucna.“
V době, kdy poptávka po strategických surovinách strmě roste, představuje zveřejnění těchto dat zásadní krok směrem k větší transparentnosti. Teprve na základě faktů a přesných čísel lze vést smysluplnou debatu o tom, jak tento nezbytný průmysl co nejlépe sloužit potřebám společnosti a zároveň minimalizovat jeho dopad na planetu.
Článek vznikl na základě tiskové zprávy a dat Mezinárodní konference těžebního a metalurgického průmyslu (ICMM).
ilustrační foto (AI Perplexity)
Autor: Klika Miroslav
