Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zkušenosti z kontrol oddělení inspekce NLZ - nové způsoby obcházení zákona o zaměstnanosti

24. 2. 2020

 

Státní úřad inspekce práce začal provádět kontroly nelegálního zaměstnávání již v roce 2012. Během let následujících zaznamenal na tomto úseku kontrolní činnosti pozoruhodný vývoj.

 

V roce 2019 i v roce předcházejícím, k němuž jsou již výsledky z kontrol k dispozici, probíhalo kontrol daleko méně než v začátcích, ale výrazně se změnil jejich charakter a rozsah. Nejen proto, že podstatnou součástí činnosti tohoto oddělení jsou velké kontrolní akce, v rámci kterých je provedena kontrola nejen u hlavní kontrolované osoby, ale i jeho subdodavatelů. Takže kontrol z jedné akce bývá i více než 10, ale i proto, že nelegální zaměstnávání, tj. výkon závislé práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu (u Čechů), případně navíc bez povolení k zaměstnání nebo zaměstnanecké karty (u cizinců), se vyskytuje díky „poučenějším“ zaměstnavatelům v menším rozsahu.

 

Obcházení zákona o zaměstnanosti nabývá dalších podob, například:

  • neplnění podmínek agenturního zaměstnávání (nevyužití „licencí“ ke zprostředkování zaměstnání a jejich nahrazování smlouvami o dílo),
  • řetězení smluv o dílo, kdy fyzická osoba vykonávající práci je zaměstnancem třetího nebo dalšího subjektu,
  • zprostředkování zaměstnávání cizinců prostřednictvím subjektů, které k tomu nemají povolení, případně agenturami práce, které využívají povolení k zaměstnání vystavené cizincům pro jiné subjekty,
  • uzavírání dohod o provedení práce s agenturními zaměstnanci,
  • nelegální zaměstnávání cizinců pobývajících v ČR pouze s biometrickým pasem nebo s polským vízem za účelem zaměstnání v Polsku,
  • vysílání pracovníků ze třetích zemí (tj. mimo členské státy EU) z členských států EU k výkonu práce do České republiky,
  • pracovní cesty na jiná pracoviště v České republice (tedy v rozporu s místem výkonu práce, na které je povolení vystaveno), práce cizinců v rozporu s druhem práce uvedeným v povolení k zaměstnání,
  • vystavování účelových potvrzení o prezenčním charakteru studia na soukromých jazykových školách, které zakládají sami cizinci.
     

Situace na místě výkonu kontroly je často nejasná a složitá a inspektor se i dlouhé týdny po vlastní kontrole na pracovišti propracovává velkým množstvím informací a dokladů (pokud se mu je tedy podaří získat), jejichž výstupem může být zjištění, že zaměstnavatelem je vlastně někdo úplně jiný. Problematika zaměstnávání cizinců (tedy těch, kteří nejsou občany EU) není z právního hlediska jednoduchá, na jejím řešení se podílí více úřadů a dokonce i více ministerstev (MPSV, Ministerstvo zahraničí, Ministerstvo vnitra). Zaměstnavatelé, kteří chtějí zaměstnávat cizince, se propracovávají složitě jejich požadavky a mohou pochybit buď z neznalosti, nebo se rozhodnou riskovat a zvolit jednodušší formu práce „na černo“. K tomu nahrává současná situace na trhu práce a hlad po pracovní síle. Někteří uživatelé pak takové situace, kdy porušení „jde za dodavatelem pracovní síly“, zneužívají cílevědomě.

 

 

 

 

 

 

 

Autor: Dittrichová Milada

Článek vyšel v zpravodaji SÚIP č. 4/2019
Zdroj: https://www.bozpinfo.cz