Zlostný výpad hrobaře českého průmyslu
Po přečtení článku Vladimíra Dlouhého „Vláda odborů? Už dost!“ (Mladá fronta DNES, 30. 7. 2016) se mi vybavilo označení, které je u mnoha našich členů a zaměstnanců vryto do paměti v souvislosti s bývalým ministrem průmyslu Vladimírem Dlouhým. Právě z doby jeho ministrování nám po něm zůstaly pomníky v podobě zaniklých poldovek, liazek, ČKD a dalších průmyslových podniků, které byly za hubičku rozprodány a vytunelovány.
Hospodářská strategie ministra hospodářství, který přes noc vyměnil tričko komunistického funkcionáře za dres tržního svazáka Občanské demokratické aliance, byla proto postavena na co nejlevnější pracovní síle a bleskovém rozprodeji tehdy československého průmyslu za hubičku.
V duchu ideologie „ODA devadesátých let“ hájí podnikatele v Hospodářské komoře a standardní dialog, který vedeme s vládou a skutečnými podnikateli, nazývá bojem o moc. Z věcného jednání tripartity, kterého se občas zúčastňuje jako host, účelově vynáší co se mu hodí. V uvedeném článku například lže, když tvrdí, že zaměstnavatelé odmítli jednat o minimální mzdě, protože nedostali včas materiály. Řadu důležitých opatření na podporu průmyslu a ekonomiky ponechává stranou a tvrdí, že vláda chce utahovat podnikatelům šrouby.
Červeným hadrem je pro Vladimíra Dlouhého minimální mzda. Domníval jsem se, že už jsme v naší společnosti trochu dál a nemusíme si vysvětlovat, proč máme minimální mzdu a proč ji máme mít. Nejsme v tom žádnou výjimkou. Všude v okolních zemích taková mzda existuje. Minimální mzda je v Německu, ve Velké Británii i v USA.
Nevím, co je na tom tak složitého k pochopení. Přesto zopakuji několik faktů. Minimální mzda nebyla v české ekonomice zvyšována po celou dobu „panování“ pravicových vlád v letech 2007 až 2013. Opakovaně jsme vysvětlovali (a myslím, že jsme v tom nebyli sami), že ponechávat minimální mzdu, tj. odměnu za práci po dobu 168 hodin měsíčně, na úrovni 8000 korun, blízko sociálním dávkám, vede k nezájmu takovou práci přijmout.
To pochopili i představitelé současné vlády, a tak po jejím nástupu se minimální mzda opět začala zvyšovat. Jen prezident Hospodářské komory k tomu zatím zjevně nedospěl, ale nevzdáváme se naděje.
Nechci a nebudu reagovat na všechny výpady pana prezidenta Hospodářské komory, které se skrývají za povšechnou formulací, že lidé říkají, že Středula chce být stínovým premiérem. Já se chci věnovat odborové práci tak, jak to dělám dosud, jen si nejsem jist, zda neúspěšný prezidentský kandidát už touto formou přece jen nesonduje, zda by nestálo za to znovu to zkusit. Svézt se na laciné vlně populismu a náležitě se přitom otřít o odbory – to rozhodně není k zahození. Naše paměť však není tak krátká, abychom zapomínali.
Josef Středula, předseda ČMKOS
zdroj:www.e-sondy.cz
